V malé místnosti v hlavní budově žateckého družstva Chmelařství stojí podél zdí několik stolů. Na nich na modrém papíře leží hromádky sušeného chmele. U každé je cedulka, z které lokality a od jakého pěstitele sklizeň pochází. Šéf družstva Zdeněk Rosa bere z jedné hromádky zelenou šišku, mne ji mezi prsty, pak si přivoní. Senzorické testy jednotlivých sklizní podle něj jezdí do Žatce dělat i zákazníci včetně těch ze zahraničí. "Jezdí se podívat na sklizeň a navštěvují nás i po ní, chmel testují a pak si řeknou, který chtějí koupit," vysvětluje třiačtyřicetiletý manažer. I mezi sklizněmi stejné odrůdy vypěstovanými na různých místech Česka mohou podle něj existovat drobné rozdíly v aromatu.

Družstvo Chmelařství, jež Zdeněk Rosa vede, sdružuje drtivou většinu českých pěstitelů chmele. Ti patří mezi světovou špičku: co do objemu produkce jsou třetí na světě za Spojenými státy a Německem. Chmele se v Česku vypěstuje tolik, že to dalece přesahuje potřeby tuzemských pivovarů. A tak patří Česko i mezi největší světové exportéry. Z žateckého poloraného červeňáku se vaří pivo v desítkách zemí od Jižní Ameriky po východní Asii.

I proto má Zdeněk Rosa mezi odbornými publikacemi seřazenými v knihovně ve své kanceláři třeba i česko-japonský slovník. "Ale moc času na učení japonštiny nemám. Spíš si jen před pravidelnou každoroční obchodní cestou do Japonska zopakuju základní slovíčka a fráze," usmívá se.

Vřelý vztah ke chmelu má takříkajíc v genech: jeho dědeček byl chmelařským agronomem a uznávaným odborníkem, otec vede chmelařský podnik v Mutějovicích na Rakovnicku. V družstvu Chmelařství pracuje Zdeněk Rosa už více než dvacet let. A angažuje se i na mezinárodní úrovni − je viceprezidentem Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele.

Letošní extrémně suché a horké léto postihlo většinu zemědělských odvětví. Jak moc zasáhlo pěstitele chmele?

Dopady na výnosy chmele byly mimořádné. Pro růstovou fázi a vývoj hlávek chmele je rozhodující, aby přišly srážky v období července a srpna a daly základ růstu. Letos bylo pravděpodobně nejsušší a nejteplejší léto v historii, měli jsme přes 40 tropických dnů a srážky v červenci byly na Žatecku na čtvrtině dlouhodobého průměru, v jiných oblastech České republiky pak ještě méně. Propad v porovnání s loňským nebo předloňským rokem bude velký.

Můžete jej vyčíslit?

Pokud se podíváme na srovnání s rokem 2017, byly letos výnosy na hektar asi o třetinu nižší. Loni se sklidilo celkem zhruba 6800 tun chmele. V tomto roce se sice pěstoval chmel na větší ploše než loni, ale jen asi o tři procenta. Nárůst plochy nedokázal vyrovnat výpadek produkce, ta bude letos také asi o třetinu menší.

Jak se to projeví na ceně chmele? Logicky se nabízí, že by měl podražit.

V chmelařství se pracuje s dlouhodobými smlouvami. Chmel je investičně náročná rostlina, takže potřebujeme určitou dlouhodobost, stabilitu a jistotu. Stabilita se vytváří dlouhodobými kontrakty. Jak mezi pěstiteli a obchodními firmami, tak mezi obchodními firmami a pivovary. S velkou částí produkce pracujeme nejméně na tříleté bázi.

Pěstitelé tedy letos prodají méně chmele, ale za stejné ceny jako třeba před rokem?

Ano. V tom je chmel specifický na rozdíl třeba od jedno­letých plodin, u kterých neexistují smlouvy dopředu a ceny se odvíjejí od aktuální situace na trhu. Pro pěstitele chmele jsou dlouhodobé kontrakty dvousečné: na jednu stranu jim zajistí určitou stabilitu, ale na druhou stranu ekonomický dopad letošní horší sklizně pocítí především oni.

Je neúroda až tak dramatická, že by některé pěstitele "položila"?

U některých podniků jsou letos výnosy jen na polovině loňského roku, a takových podniků není úplně málo. Výnosy jim v některých případech nemusí ani pokrýt varia­bilní náklady. Obrovský výpadek produkce se dá překlenout třeba s pomocí našeho družstva, prostřednictvím krátkodobého financování nebo z výnosů jiných plodin. Jeden rok se přežít dá, i když ekonomický výpadek pak může znamenat třeba odložení větších investic. Ale pokud by následoval i další podobný rok, může se stát, že si někteří pěstitelé řeknou, že už na to nemají.

jarvis_5bd06068498e3216c7e34b75.jpeg
"Více než polovinu naší produkce vyvážíme do zahraničí. Nejvíce do Japonska a Číny, ale také do Spojených států, Kanady, Jižní Ameriky a celé řady evropských zemí," říká předseda žateckého družstva Chmelařství Zdeněk Rosa.
Foto: Tomáš Nosil

Pamatujete podobně špatné roky, jako je ten letošní?

Každý rok je jiný, specifický, někdy srážky přijdou, jindy ne. Důležitá je distribuce srážek v průběhu vegetačního období. Máme za sebou dva dobré roky, ale v roce 2015 byla také sucha a malá sklizeň. Čili na něco jsme jako chmelaři zvyklí, ale letošní výpadek je opravdu extrémní.

Zemědělci se v případě neúrody obracejí na stát a žádají kompenzace. Dostávají nějaké i chmelaři?

Zahájili jsme jednání s ministerstvem zemědělství ohledně možných náhrad. Prvotní odezvy jsou pozitivní, ministerstvo se tím chce zabývat. Ale uvidíme, jaké bude finále. V minulých letech se chmel do náhrad nikdy nedostal, i když už sucho bylo v roce 2015 nebo 2012. Měli jsme výpadky, ale nic jsme nedostali.