Zlatým hřebem práce na počítači je uložení souboru. Nejdřív jen tak − prostě dáte příkaz "uložit" a ono to někde bude. Brzy zjistíte, že ukládat "jen tak" není nejlepší, protože občas soubor taky potřebujete znovu najít. Takže si uděláte pár adresářů, kam hotové věci ukládáte − třeba podle data, tématu a tak.

Nejdřív je systém jednoduchý, jenže adresáře přibývají, pak jsou v nich i podadresáře, sem tam je potřeba něco přejmenovat nebo přesunout, některé podadresáře se ocitnou mimo hru, v jiných obsah přestává korespondovat s názvem − a celek už dávno není tříděn jen podle data nebo tématu. Z vnějšího pohledu je to chaos − ale vám slouží, protože vy jste ho stvořili.