Za posledních čtyřicet let se rozsah ledovců v Arktidě zmenšil o polovinu. "Roztálo území velikosti Německa a Francie, které už se nikdy trvale neobnoví, a změny pokračují dál," naznačuje hranice prstem na své dlani Barbora Padrtová a přitom sedí v rušném atriu brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

"Říká se: co se stane v Arktidě, nezůstane v Arktidě. Probíhající změny, ať už klimatické, nebo na poli mezinárodních vztahů, ovlivňují zbytek světa," popisuje mladá žena, která Česko zastupuje na mezinárodních jednáních o výzkumu v severské oblasti. Je členkou takzvané International Arctic Science Committee (IASC) – mezinárodní vědecké organizace sdružující země, jež přímo v Arktidě provozují některé z mnoha druhů výzkumu.

Arktická oblast, kam zasahují území osmi států (Kanady, USA, Dánska, Ruska, Norska, Finska, Islandu a Švédska), s tím, jak odtává led, ožívá. A podle jednatřicetileté odborné asistentky z katedry mezinárodních vztahů začíná být dění v regionu intenzivnější a otevírají se možnosti pro byznys a výzkum. Současně se ale zvyšují i hrozby pro místní obyvatele a životní prostředí. Padrtová proto napsala o Arktidě nejen svou disertaci, ale i analýzu pro tuzemské ministerstvo zahraničí. V ní státu doporučila, aby se o oblast kolem severního pólu více zajímal.

Barbora Padrtová patří v rámci IASC do pracovní skupiny zabývající se humanitními vědami a dopady změn klimatu na společnost. V Česku platí za průkopnici ve svém oboru. Doplňuje tak práci tuzemských polárních přírodovědců, kteří jezdí přírodu na Špicberky studovat už čtvrt století. Jedním z úkolů Padrtové je právě přeložit vědecké poznatky do řeči politiků a vysvětlit tak jejich možné dopady na současné mezinárodní vztahy. "Data našich vědců z polárních oblastí jsou vysoce ceněna. Sociální vědy mohou nabídnout most, který řadu vědeckých témat propojí," říká.

Koncem týdne zamíří do Berlína, kde bude Česko reprezentovat na historicky druhém setkání ministrů zemí Arktidy se zástupci států vysílajících své výzkumníky za polární kruh. První setkání uspořádal před dvěma lety Barack Obama ještě jako prezident USA přímo v Bílém domě, teď bude mít Česko na akci poprvé svoji tříčlennou delegaci.

Jak radí IASC politikům

Když se rozhodovalo o tom, zda vybudovat ropovod Keystone XL vedoucí z Aljašky přes Kanadu do Texasu, americká administrativa si vyžádala výzkumná data k oblasti. "Původní obyvatelé argumentovali například tím, že stavba naruší migrační trasy sobů, na nichž jsou závislí, řešil se i vliv na život v oceánu," popisuje Padrtová. Obamova administrativa po zjištěních odsunula stavbu ropovodu na neurčito. Jenomže přístup k polárnímu výzkumu i radám odborníků se mezi politiky liší. Donald Trump hned druhý den v prezidentském úřadu stavbu povolil.

Podle nejpesimističtějších klimatických modelů bude Arktida už za dvacet let bez ledové pokrývky v letních měsících, otepluje se dvakrát rychleji než kterákoliv jiná část Země. A pod tlustou krustou arktického ledu se skrývají nejen nové cesty pro lodní dopravu, ale zřejmě i kolem 30 procent dosud neobjevených světových zásob zemního plynu a 13 procent ropy. Ty se zatím nevyplatí dobývat, náklady by převýšily zisk. Oblast je ale bohatá i na naleziště zlata, niklu, mědi nebo uranu. "Většina zdrojů se ale nachází v teritoriálních vodách, ve výsostném území pěti arktických pobřežních států – Ruska, Norska, Kanady, Ameriky a Dánska. Takže soutěžení o zdroje se přeceňuje," podotýká Padrtová.

Sporným územím však zůstává takzvaný Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod mořem od Kanady po Rusko, kde se skrývají velká ložiska ropy. Spravuje jej OSN, arktické země se ale snaží dokázat, že jim geologicky patří. Například Rusko před deseti lety vyslalo do míst ponorku, aby odebrala geologické vzorky a umístila na dno oceánu na severním pólu titanovou vlajku. "Vyvolalo to vlnu nevole v ostatních arktických zemích. Vlajka tam je dodnes, ale oblast je součástí světového bohatství. Komise OSN ruskou i všechny ostatní žádosti odložila na neurčito s tím, že potřebuje další podklady," popisuje Padrtová.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Zájem velmocí o Arktidu roste. Čím dál tím aktivnější je Čína.
  • Možností pro podnikání v oblasti přibývá, potenciál je veliký, říká vědkyně.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se