Ministerstvo spravedlnosti má vážné pochybnosti o tom, zda všichni insolvenční správci mají dostatek vybavení a zaměstnanců na to, aby mohli správně pracovat. Alarmující výsledky kontrol proto promítlo do vyhlášky, která mimo jiné stanovuje, kolik zaměstnanců a s jakým vzdě­láním musí správce mít. Rovněž zakazuje sdílení pracovníků více správci. Jenže vyhláška narazila u Legislativní rady vlády a samotné správce polarizovala na dvě názorové skupiny.

Insolvenční správce hraje důležitou roli jak při řešení úpadku společností, tak osobních bankrotů. Jak ovšem ukázaly kontroly z ministerstva, na některých pobočkách se dlužníkům a věřitelům nemusí dostat odpovídajícího servisu. Problém je hlavně na takzvaných sdílených provozovnách, kde se mnohdy o kancelář dělí i desítky insolvenčních správců.

"Často naši kontroloři nikoho na adresách sdílených provozoven nezastihli nebo tam byl jen někdo, kdo ani přesně nevěděl, pro jakého z těch insolvenčních správců, kteří v budově sídlí, pracuje," popisuje náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk. To by se ale v profesi, která je sice podnikatelská, ale do určité míry plní i funkci veřejné instituce, stávat nemělo.

Plán vlády na stanovení pravidel pro personální a materiální vybavení správců, který měl znemožnit i sdílení provozoven, proto přivítala Česká asociace věřitelů i správcovské korporace, v nichž pod jednou hlavičkou pracuje více společníků.