Je náš arzenál připraven na další krizi?

Navzdory navrhovanému deficitu státního rozpočtu na rok 2019 je celková připravenost vládních financí lepší než před krizí. V roce 2017 se vládní rozpočty ocitly v historickém přebytku 1,6 procenta hrubého domácího produktu a poslední údaje nenaznačují v letošním roce převratnou změnu.

To je o třídu lepší výsledek než mírný deficit v roce 2007. Po úpravě o vliv ekonomického cyklu odhady poukazují na nepatrně mírnější přebytek okolo procenta HDP v letošním roce, tedy o čtyři procentní body lepší ve srovnání s takto upraveným deficitem v roce 2007. Ovšem uvažujeme-li se střízlivějším růstovým potenciálem české ekonomiky od roku 2015 okolo dvou procent, pak by takto upravené vládní rozpočty vykázaly v letošním roce již mírný deficit a bezpečnostní polštář z pohledu veřejných peněz vůči roku 2007 by se smrskl o třetinu.

Při mírné jednoprocentní recesi v příštím roce by vládní rozpočty mohly vykázat jednoprocentní deficit HDP a při propadu ekonomiky o pět procent by deficit mohl činit dvě až tři procenta HDP. Otázkou je, zdali by to bylo dostačující pro silnější fiskální stimul, například v podobě předfinancování projektů navázaných na EU fondy, které mohou v budoucích letech představovat výrazný podpůrný polštář. Uvedené recese by mohly (jenom v prvním roce) zvednout úroveň vládního zadlužení o 1,5 až 4,5 procenta HDP z letošních přibližně 33 procent HDP.