Rakouský premiér Sebastian Kurz letos již počtvrté přijel do Ruska za prezidentem Vladimirem Putinem. Společně otevřeli v petrohradské Ermitáži výstavu Vídeň−Petrohrad: imperiální města. O tématu jejich následného jednání napovědělo i to, že v delegacích byli i představitelé Gazpromu a rakouské ÖMV. Rakousko je důležitým hráčem v energetice ve střední a jihovýchodní Evropě. Plynový terminál Baumgarten se v posledních letech stal uzlem pro nákup plynu na volném trhu. Jeho pozici ale ohrožuje Moskvou ohlášené zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. K tomu podle všeho nakonec nedojde, objemy plynu ale určitě poklesnou. Na Rakousko je již od dob studené války nahlíženo jako na nejvnímavější k zájmům Kremlu. Nejinak je tomu za vlády Sebastiana Kurze. Koaličním partnerem jeho lidovců jsou populisté z FPÖ. Ti mají dokonce podepsanou dohodu o spolupráci s vládnoucí stranou Jednotné Rusko. Není tedy divu, že se ruský prezident Vladimir Putin zastavil v létě na svatbě ministryně zahraničí Karin Kneisslové. Ta byla nominována právě za tuto stranu. To je ale spíše úsměvné. Horší je, že FPÖ má také ministerstvo vnitra a kontroluje tajné služby. Právě kvůli vazbám FPÖ na Rusko podle zdrojů ze zpravodajské komunity ostatní evropské kontrarozvědky prakticky přestaly s rakouskými kolegy spolupracovat na případech týkajících se ruské špionáže.
Neutralita? Pro agresora neznamená nic víc než prachobyčejný cár papíru
Belgie, země, kde se po staletí střetávala vojska silnějších mocností, měla neutralitu přímo v genetickém kódu. Získala ji právě před 185 lety spolu s garancemi všech evropských mocností. V opravdové světové krizi se ale mocný soused na neutralitu...
19. 4. 2024 ▪ 6 min. čtení