Po jedné z debat na setkání začínajících podnikatelů, které se koncem září uskutečnilo na pražské VŠE, čekali na rozhovor s přednášejícími i tři muži kolem třicítky s ambicí dobýt svět. "Mluvili jsme s investory v Americe, všichni nám říkali, že je to zajímavá myšlenka," skáčou si do řeči. Svá jména ani podrobnosti o nápadu nechtějí prozradit, řeknou jen, že usnadní osamělým cestovatelům přesuny na velké vzdálenosti. "Teď řešíme, kde firmu založit, jak rozdělit podíly a jejich růst v čase," vysvětlují. "Máme vynikajícího programátora, ale ještě nevíme, jestli to bude aplikace, nebo webová stránka. Trochu v tom plaveme, máme spoustu nápadů, ale nejdřív musíme mít hotové jádro," svěřuje se jeden z nich.

Start-upy v poslední době táhnou. Příběhy o nenápadných ajťácích, kteří se díky geniálnímu nápadu proslavili a pohádkově zbohatli, jsou velmi přitažlivé − tím spíš, že se takové skutečně odehrávají i v Česku. Roste také zájem investorů a o start-upy se zajímavými nápady bojují venture kapitálové fondy i velké korporace a další společnosti z tradičních oborů. "V Česku v současnosti existuje velký převis peněz nad poptávkou, ale není to jen móda. Investice dnes řídí čtyřicátníci, kteří dřív investovali třeba do realit, ale technologie jsou atraktivní, tito lidé se o ně zajímají a sami je používají," říká šéf pražského inkubátoru Startup Yard Nikola Rafaj.

Milionáři od monitorů

K rozšíření slávy start-upů v Česku přispělo několik firem, jejichž zakladatelům se podařilo dosáhnout toho, o čem sní jejich kolegové po celém světě. V září koupila sanfranciská komunikační společnost Twilio český rok a půl starý start-up Ytica, který vyvinul nástroj na rozpoznávání emocí zákazníků komunikujících s kontaktními centry. Cena transakce dosáhla podle serveru Lupa.cz zhruba miliardy korun.

O dva měsíce dříve převzala další americká softwarová společnost Workday českou firmu Stories, která přišla s nástrojem na analýzu firemních dat. Jedna z největších světových technologických firem Oracle loni získala pražského výrobce nástrojů pro vývojáře aplikací Apiary za několik miliard korun a rok předtím si americká firma Mirantis za necelou miliardu korun pořídila start-up TCP Cloud, který vyvinul nástroje na správu cloudových úložišť. Kromě toho funguje v Česku řada globálních technologických firem, které jejich zakladatelé zatím neprodali. Je to například Avast, zabývající se internetovou bezpečností, prodejce letenek Kiwi nebo analytici sociálních sítí Socialbakers.

Infografika: O start-upy je v Česku rvačka

Dobrých nápadů a kvalitních start-upů přitom přibývá. Na rozdíl od tradičních společností je charakterizuje zejména obchodní model založený na co největším rozšíření jejich produktů a financování růstu prostřednictvím externích investic. Jejich počet v Česku se odhaduje zhruba na dva tisíce a stále roste.

"Česká startupová scéna se pozitivně rozvíjí a postupně se stává 'normálním' investičním odvětvím. Kvalita a různorodost projektů rostou a zakladatelé dokážou daleko lépe formulovat své vize a díky předchozím zkušenostem mají větší kompetence v oblasti strategického rozhodování," tvrdí investiční manažer fondu J&T Ventures a zakladatel soutěže Vodafone Nápad roku Martin Kešner.

Záběr českých startupistů je poměrně široký, ale podle studie Startup Report 2017/2018 investiční sítě Keiretsu Forum dominuje zaměření na technologie, software, on-line služby a e-commerce. "Vedou technologie a B2B, tedy služby pro další firmy," popisuje spoluzakladatel společnosti Apiary Jakub Nešetřil. "Vybudovat služby B2C zaměřené na koncové zákazníky je v Česku vzhledem k nízké úrovni takových služeb docela těžké," dodává.

Kam s penězi? Do start-upů

Investoři nalili do českých start-upů jen v počátečních fázích jejich existence podle průzkumu Invest Europe v roce 2015 celkem 41 milionů korun, o rok později už to bylo téměř 109 milionů. K tomu je třeba připočíst takzvané buyouty − investiční transakce, při nichž jedna společnost získá většinový podíl v jiné firmě, i investice in­dividuálních, takzvaných andělských investorů a nových fondů rizikového kapitálu.

V Česku existuje velký převis nabídky peněz nad poptávkou. Investice dnes řídí čtyřicátníci, pro které jsou technologie atraktivní.

"Pokud souhrn investic očistíme o odkupy, akvizice a přidáme počáteční inves­tice andělských investorů a nově vzniklých fondů rizikového kapitálu, tak celkové investice do start-upů v roce 2017 odhaduji zhruba na 1,2 miliardy korun," říká Kešner z J&T Ventures.

Jeden z předních domácích investorů do start-upů, firma Credo Ventures, má v plánu do konce roku otevřít v pořadí třetí investiční fond, jehož prostřednictvím budou moci čeští a slovenští investoři podpořit zajímavé projekty. Fond by měl mít k dispozici částku přesahující 70 milionů eur.

České start-upy podporuje i stát. Agentura CzechInvest poskytuje vybraným firmám poradenství a mentoring, platí několikaměsíční pobyty v inkubátorech v Silicon Valley, Londýně i jinde. Start-upům také pomáhá s přípravou na prezentace před zahraničními investory. "Za poslední roky jsme vynaložili na podporu inovativních českých firem 150 milionů korun," říká Markéta Havlová z CzechInvestu.