Je tomu 30 let, co se závazně rozhodlo o výstavbě metra D, a je tomu také 13 let, co bylo déčko kompletně dokončeno. Alespoň v představách komunistů, kteří si v roce 1988 rozplánovali dostavbu pražské podzemky: "Pražské metro, stavba československo-sovětské spolupráce, je páteří městského systému hromadné dopravy. V roce 2005, kdy pracovníci Metrostavu skončí jeho III. etapu, bude mít pražská podzemní dráha 70 km tunelů a 66 stanic," psala tehdy tisková agentura ČTK. V roce 1995 se mělo poprvé kopnout do země na modré trase a pak už to mělo jít ráz na ráz: "První úsek déčka protne na trase A stanici Jiřího z Poděbrad a na trase C stanici Mládežnickou nebo Budějovickou. V dalších letech na něj naváže část D2 ve směru Zálesí − Masokombinát Písnice. Část D3 dovrší III. etapu výstavby pražského metra v severním směru. Od stanice Jiřího z Poděbrad projde stanicí Zápotockého nebo Palmovka a zamíří do Letňan." Z Mládežnické je dnes už Pankrác a ze Zápotockého Českomoravská, na metro D se však ani nesáhlo.

Slibování déčka je už roky nezbytnou výbavou všech pražských politiků. Tyto komunální volby je ale opravdu "předéčkováno". "Začneme stavět metro D," slibuje pražský lídr ANO Petr Stuchlík. "Zahájíme stavbu metra D," říká kandidát ČSSD Jakub Landovský. "Prioritou musí být výstavba metra D," říká lídr Prahy sobě Jan Čižinský. "Praha nutně potřebuje metro D," tvrdí jednička ODS Bohuslav Svoboda. "Potřebujeme metro D," přizvukuje lídr TOP 09 Jiří Pospíšil.

Slibů je okolo obří stavby, která zdaleka není důležitá jen pro Pražany, více než dost. Reálně se ale dělá velmi málo, některé kroky politiků budoucnosti déčka naopak spíše škodí.

V deváté pětiletce

První smysluplné plány na pražské metro sahají do první republiky, kdy v polovině roku 1926 předložili inženýři Vladimír List a Bohumil Belada první konkrétní projekt sítě pražské podzemní dráhy po vzoru Berlína, Paříže, Londýna či Milána. Už zde najdeme i navrženou čtvrtou trasu, a to v linii nádraží Bubny − hlavní nádraží − Pankrác. Náklady na celou dopravní síť měly dosáhnout 111 mi­lionů korun.

Reálně byla stavba podzemky zahájena v roce 1937, ale po válce všechny československé plány přešly do sovětské režie. Dne 9. května 1974 generální tajemník KSČ Gustáv Husák slavnostně otevíral první úsek céčka Kačerov−Sokolovská (dnes Florenc), který zkušebně jezdil už od ledna toho roku.

Komunisté, kteří se nemuseli příliš zabývat soukromým vlastnickým právem a mnoha účastníky stavebního řízení, postupovali ve výstavbě velmi rychle, zhruba po dvou kilometrech ročně. V květnu 1976 uložil XV. sjezd KSČ zabezpečit do konce roku 1980 provoz na 20 kilo­metrech podzemní dráhy, což se stalo skutečností. A jak se množily stanice na trasách A, B a C, brzo došlo i na plánování déčka.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.