Představte si, že byste místo drahého benzinu do nádrže auta sypali cukr. Nebo dokonce odpadky z kuchyně. Vypadá to divně, ale opravdu se na tom pracuje. Stačí jediné: přimět bakterie, aby se proměnily v mikrobiální palivové články.

Myšlenka udělat z mikroorganismů malé elektrárny není nová. Zřejmě první, kdo se o to pokusil, byl britský botanik Michael C. Potter. Roku 1911 zavedl elektrody do kultury kvasinek a skutečně se mu podařilo naměřit elektrické napětí. Šlo však o nepatrné hodnoty a ve vědeckém světě to nevzbudilo žádnou pozornost − i navzdory tomu, že o 20 let později Branet Cohen sériovým propojením většího množství článků získal napětí 35 voltů. Podobně se vedlo i jejich následovníkům. Teprve energetická krize v 70. letech způsobila obrat.

Laboratoř fungující miliardy let

Využití organismů k přímé výrobě elektřiny vypadá spíš jako kuriozita, ale myšlenka má velmi racionální základ. Komplikované biochemické cykly probíhající v živých buňkách jsou (velmi zjednodušeně řečeno) založené na výměně elektronů mezi molekulami. Protože však buňkám nejde o elektřinu, ale o budování svých složitých struktur z jednoduchých molekul, tak na výstupech cyklů žádné elektrony nenajdeme. Ty, které se během jejich průběhu uvolní, jsou zase využity a konečná "elektrická bilance" procesu je neutrální. Teoreticky ale stačí malý zásah, aby se ze stroje na výrobu komplikovaných molekul stala elektrárna − stačí do ní vstoupit tam, kde se elektrony uvolňují.

Buňky vykazují vysokou účinnost při přeměně energií. Miliardy let pokusů a omylů je naučily, že plýtvání se nevyplácí.

To se ovšem snadno řekne, ale hůř provede, protože mluvíme o neviditelném světě, kde se rozměry měří v mikronech. Takže proč se o to snažit, když k energii vedou snazší cesty?

Důvod je jediný, zato ale zásadní: účinnost. Při získávání elektřiny z fosilních paliv a jaderných reaktorů se pohybuje okolo 40 procent, komerční fotovoltaické články nabízejí jen 16 až 20 procent, u ostatních alternativních zdrojů je to většinou ještě horší. Naproti tomu účinnost přenosu energie v některých fázích biochemických cyklů je více než 90 procent. Proč tolik?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.