Kontroly korunových dluhopisů, které mají rozkrýt, zda je podnikatelé nevydávali jen účelově, aby ze svých firem získali nezdaněné peníze, jsou v plném proudu. Daňová správa už kvůli nim prověřila či prověřuje 279 společností. U 442 firem pak provedla takzvané místní šetření, v rámci kterého finanční úřady u podniků vyhledávají důkazy. Kvůli korunovým dluhopisům se také budou znovu brzy měnit zákony.

Debatu o korunových dluhopisech loni odstartoval případ Andreje Babiše. Ten od Agrofertu nakoupil cenné papíry téměř za 1,5 miliardy korun − těsně před tím, než novela zákona zavedla povinnost výnosy z těchto cenných papírů danit. V celé kauze jde o to, že dluhopisy v hodnotě jedné koruny vydané do konce roku 2012 nepodléhaly dani. Umožnilo to zákonem stanovené pravidlo, podle kterého se daň z úroků platila za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhlovala na celé koruny dolů. U korunových dluhopisů tak vycházela nulová.

Tato právní úprava v Česku existovala už od 90. let, aniž by budila rozruch. "Teprve když byly z důvodu zatraktivnění pro veřejnost vydány státní dluhopisy s korunovou nominální hodnotou, si i podnikatelská sféra dovolila do tohoto vlaku naskočit," říká jednatel a daňový poradce společnosti KODAP Vlastimil Sojka.

Jeho slova potvrzují i statistiky Centrálního depozitáře cenných papírů. V tom bylo v roce 2011 zaregistrováno pouhých šest emisí korunových dluhopisů. Šlo zejména o emisi ministerstva financí a polostátního dopravce ČD Cargo. Z ryze soukromých společností dluhopisy vydala jen finanční skupina Wüstenrot. O rok později to už ale bylo 525 emisí − většina přitom šla ze soukromých firem. Korunové dluhopisy tak v roce 2012 vydal například výrobce koupelnového vybavení Ravak, dopravce Leo Express, investiční skupina Penta nebo renomované banky.

To ale automaticky neznamená, že by všechny společnosti vydáním korunových dluhopisů porušily zákon. Firmy však musí důvody emise úředníkům při kontrole umět vysvětlit. Řešit se tak bude hlavně to, jestli měl emitent k vydání dluhopisů reálný ekonomický důvod. "Může například doložit, že měl rozvojové investiční plány, na které jeho vlastní prostředky nestačily, a že mu dluhopisy umožňovaly získat lepší podmínky financování než úvěr u peněžních ústavů," popisuje Sojka.

Další otázkou, kterou podle zkušeností daňových poradců berní úředníci při kontrolách pokládají, je důvod rozdrobení emise na jednotlivé koruny. Tu mohou firmy vysvětlit snahou o zvýšení prodejnosti cenných papírů. Takové vysvětlení ale připadá v úvahu jen v případě, že se dluhopisy nabízely široké veřejnosti. Pokud je skoupil vlastník, bude vysvětlování komplikované.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.