Podnikání Mibconu je spojeno se společností SAP, nabízíte výhradně řešení této společnosti? Jak tato spolupráce vznikla? Co dnes tvoří jádro vašeho podnikání?

Mibcon je na trhu už od roku 1998, kdy také vznikla spolupráce se společností SAP. Slavíme tedy tento rok dvacet let od založení firmy. Jak SAP postupně budovalo partnerskou síť, navázali jsme s ním spolupráci a už několik let jsme s ním na nejvyšší úrovni partnerství. Kdybychom se dále bavili o partnerství se společností SAP, dnes už je všechno mnohem složitější, existují různé typy, za Mibcon se bavím hlavně o licenčním byznysu.

Dnes však už nenabízíme pouze produkty od společnosti SAP, protože potřeby zákazníků se posunuly. Proto máme v nabídce i nové vlastní produkty postavené na open source. Kromě toho se teď už také můžeme bavit o tom, co je vlastně SAP, protože v poslední době akvíroval řadu společností a softwarů. Některé z nich se ještě do SAP neintegrovaly a jsou zcela separátní a na různých technologiích.

Co se týče open source, v jaké jeho oblasti se pohybujete?

Jde hlavně o systémy na zakázku, nejvíce webové služby a řešení a doplňkové služby pro e-commerce k produktům od SAP. Například máme vlastní řešení pro work flow faktur a dokumentů, projektový management apod. Zákazníci to takto chtějí hlavně v případech, kdy je licenční politika SAP velmi složitá, zejména jde o problémy s nepřímým přístupem ("nepojmenovaná klávesnice", pozn. red.). Tím podle mého názoru trpí prakticky všichni softwaroví giganti. Jde totiž o problém s definicí, co je a co není nepřímý přístup do systému. Z tohoto důvodu vzniká spousta dílčích programů a aplikací, kde fungují různí uživatelé a zákazník není ochoten využívat pro tyto účely licence od SAP. Proto přicházíme s alternativním řešením.

Na které sektory průmyslu se specializujete?

Hlavními našimi zákazníky v oblasti ERP, tedy v oblasti SAP ERP a S/4HANA, jsou maloobchodní a velkoobchodní společnosti. Když budeme hovořit o business intelligence (BI), analytice, reportingu, datových skladech, big datech, e-commerce, zde děláme řešení od limonád a jiných lahví až po energetické společnosti, tj. utilities.

O jaké inovace je v těchto vertikálách zájem, jaká se objevují specifika?

Vnímám to tak, že největší inovace jsou v oblasti e-commerce. Sám jsem překvapen, že i společnosti, které už mají dlouhodobě rozjeté e-shopy, je v současné době přeimplementovávají. Například se vracejí ke standardizovaným řešením, protože jim za dlouhou dobu jejich provozu narostly do obrovských rozměrů a je těžké je dále udržovat. Proto se v současné době provádějí i reimplementace velkých řešení. S tím také souvisí změna některých obchodních modelů. Zákazníci využívají paralelně jak kamenné prodejny, tak e-shopy, tzv. multichannel.

V souvislosti se SAP se v posledních letech velmi často hovoří o in-memory databázové platformě SAP HANA. Na svých stránkách píšete, že SAP HANA je ukázkou toho, kdy technologie předběhla potřeby uživatelů. Co tím konkrétně myslíte?

Myslím tím, že základní vnímanou devizou SAP HANA je rychlost, proto se také všechno na začátku zaměřilo na zrychlení některých služeb a procesů, které v systému probíhaly. Nevyužívají však plně její potenciál, například umělou inteligenci (AI), matematické modely, mapové podklady, které obsahuje. Problém je v tom, že přestože to daná technologie umí, je obtížné pochopit nebo vymyslet, jak to v praxi může pomoci. Znamená to, že když se provádějí migrace do SAP HANA, je hlavním důvodem rychlost, procesy se přitom příliš nemění. Že by se proces zautomatizoval, byl autonomní, k tomu zatím moc nedochází, technologie je na to ale už připravena.

Existuje několik základních typů migrace do HANA. Za prvé SAP R/3 to SAP ERP on HANA, tj. klasické SAP ERP do in-memory HANA, za druhé migrace SAP Business Warehouse to BW on HANA a za třetí SAP ERP na S4/HANA. Kolik vašich zákazníků už migrovalo nebo se chystá migrovat do SAP HANA? Jaké migrace podporuje Mibcon a kolik jich už máte úspěšně zvládnutých?

Nedělil bych to tak, jak byla položena otázka. Určitě jde o migraci libovolné databáze systému SAP R/3 do SAP HANA. Zde již existuje několik variant, jak to udělat. Dnes už je na trhu také nová generace SAP S/4HANA, pod kterou jiná technologie než HANA být nemůže. Zároveň se změnily i procesy a datový model SAP, který se nyní prodává jako nový produkt. Nejde přitom o pouhý upgrade ze SAP R/3 na S4/HANA. Zákazníci dnes stojí před rozhodnutím, jestli provedou migraci, na kterou jste se ptal, nebo jestli znovu implementují celý systém.

U spousty zákazníků se nyní ukazuje, že je pro ně jednodušší znovu implementovat SAP S/4HANA než provést migraci, protože si díky tomu vyčistí systém, který je za ta léta zaneřáděný zákaznickým vývojem a obsahuje spoustu dat. SAP však má i nástroje a procesy pro samotnou údržbu systému nastaveny tak, že ani zákaznické úpravy neznamenají pro aktualizaci systému omezení.

Mibcon už má nyní zhruba pět produkčních zákazníků, kteří s námi provedli základní způsob migrace, tedy pod svůj SAP R/3 použili databázi SAP HANA. Tato migrace nemusí být příliš složitá, jen jde o to, jak moc mají aktualizovaný systém. Pokud jej dlouho neaktualizovali, je to složitější, když byli poctiví a aktualizovali v souladu s tím, na co mají nárok podle licenční údržby, je migrace skutečně jen technická záležitost.

Ani zákaznické úpravy systému ale neznamenají pro migraci přílišné omezení, je to jen otázka času a peněz.

U řady zákazníků se však setkávám s tím, že mají příliš malá časová okna, aby migraci zvládli. Jejich provozy pracují v režimu 24/7 a šanci na migraci máme například jen jeden týden v roce. U obchodníků jsou to jen svátky, například Velikonoce, vánoční odstávky apod. Omezení tedy není technické, spíše se vše musí více a lépe plánovat.

Pokud se budeme bavit o migraci ze SAP R/3 do S4/HANA, je to složitější záležitost. Domnívám se, že složitější migraci v České republice ještě nikdo neudělal. Existují samozřejmě některé implementace zahraničních firem, které jsou rollované do ČR. Jelikož i Mibcon využívá pro vlastní řízení SAP, rozhodli jsme se přejít na S4/HANA právě složitější cestou. Toto máme úspěšně za sebou.

Máme i dva zákazníky, kteří se rozhodli migrovat způsobem tzv. na zelené louce. Znamená to, že se podívají, jak fungují standardní procesy v S/4HANA. Bavíme se tedy nejen o migraci dat, ale také o přenastavení procesů.

Co se pak týče datového skladu, ten funguje velmi podobně jako SAP R/3 a zde už máme zhruba deset zákazníků, kteří mají BW postavený na databázi SAP HANA. SAP má už nový produkt, který se jmenuje BW4/HANA a již funguje, ale v Čechách ještě není implementovaný, především z důvodu ceny licencí.

Migrace na SAP HANA vyžaduje v přípravné fázi nástroj SLO - System Landscape Optimization. Máte na toto své vlastní konzultanty?

Jistě. A je to také jeden z důvodů, proč jsme na začátku roku provedli akvizici společnosti SGEN IT, kde se zaměřují na SAP Solution Manager, který má v sobě nejen nástroj SLO, ale i další, například SAP Readiness Check apod. To umožňuje připravit se jak na migrace na nové systémy, tak na kontroly kódu, zmapování procesů, monitoring systému, archivaci, která je dnes velkým tématem, protože se jí společnosti doteď příliš nezabývaly. Když však dnes chcete migrovat, pak u některých zákazníků, kteří mají hodně obchodních transakcí, zejména v retailu, vlastní migraci předcházejí jiné projekty, včetně zmíněné archivace.

SAP nedávno oznámil speciálně pro SAP HANA řešení CRM (podobně jako v případě ERP) - S4/HANA. Máte s tímto řešením už nějakou zkušenost?

Toto řešení se jmenuje C/4 HANA. V současné chvíli jde dle mého názoru spíše o marketing, protože SAP potřebovalo sjednotit nástroje, které už podporu procesů CRM mají. Jde o sadu produktů s jedním marketingovým názvem. Je jich asi tak šest až sedm, běžně je implementujeme. Největší a pro nás nejzajímavější je kompletní portfolio od firmy Hybris, kterou SAP před nějakou dobou akvírovalo. Mibcon tyto systémy implementuje v oblasti e-commerce. Například jako první ve střední Evropě jsme nasadili Hybris Marketing, komplexní řešení pro tvorbu kampaní a mailingu. S C/4 HANA tedy máme zkušenosti už z historie a pro nás nejde o nic nového.

Mění se nějak preference tuzemských firem? Jak se v současnosti staví české podniky například ke cloudovým technologiím?

Myslím, že ano. Vše začalo v oblasti hardwaru, IaaS - infrastruktura jako služba, zde je cloud rozšířený opravdu hodně, hardware v cloudu se stal u firem běžným. Začínají se také objevovat dílčí řešení, která se do cloudu dávají, zejména z důvodu, že v cloudu je jejich větší nabídka. U stávajících zákazníků ohledně ERP v cloudu tento posun nevidím, ale "noví" zákazníci, kteří ERP systém hledají, se na alternativu v cloudu ptají. Musíme si ale také říci, co software v cloudu znamená. V každém případě je to zajímavá záležitost.

Jsou oblasti softwaru, jako například HR systémy, kde se cloud prosadil rychle. V portfoliu máte řešení SaaS od Success Factors, který dnes patří do portfolia SAP. Jak se vám s tímto řešením daří? Prodáváte nějaká další řešení v režimu software jako služba?

Přijímání cloudu lidmi z oblasti personalistiky a mzdových systémů je pro mě velmi překvapivé, tito lidé jsou často velmi konzervativní. Šlo přitom o jedno z prvních cloudových řešení, které se na trhu etablovalo. Čekali jsme, že bude naopak jedním z posledních. Řešení Success Factors se velmi ujalo a Mibcon na něj má zvláštní tým včetně obchodníků.

Jan Holík (43)

řídí strategii a business development společnosti Mibcon, zároveň je předsedou představenstva. Do firmy přišel v roce 2006, aby vytvořil tým zaměřený na technologie SAP z oblasti datových skladů a reportingu. Předtím pracoval pro SAP ČR. Dlouhodobě se zabývá tématem velkých dat, aktuálně například internetem věcí. Věnuje se také koučinku. Jan je rodák z Děčína a absolvent bakalářského studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Volný čas tráví nejraději s rodinou v přírodě. Rád cestuje, fotografuje, jezdí na kole nebo hraje golf.

Další řešení SaaS, ve kterém vidíme obrovský potenciál, je SAP Cloud Platform. Jde o kompletní platformu včetně vývojového prostředí, které se dá propojit s původními řešeními.

Je s tím také spojena jedna zajímavost. Když nyní zákazníci migrují na novou generaci SAP S/4HANA, je obrovská výhoda, že systém je čistý, není zaneřáděný zákaznickým vývojem. Když se zákazníci udrží ve standardu, budou mít v cloudu v budoucnu spoustu dalších nadstaveb a dílčích řešení, které nebude složité integrovat. Budou mít prostě k dispozici e-shop, tržiště aplikací SAP, jednodušeji aplikovatelných. Dnes je pro ně dobrá doba, dokud mají systém čistý. Za pár let už tomu tak kvůli zákaznickému vývoji nemusí být a nebude jednoduché nasadit unifikované řešení.

Jaké další SAP nástroje považujete za inovativní a pro uživatele zajímavé?

Řekl bych, že jde o dílčí řešení, která jsou integrována přímo do systému a sama o sobě nemají až tak velký význam. Příkladem může být Cash Management, který se rozhoduje na základě algoritmů umělé inteligence. Velkou inovací je bezpochyby SAP Leonardo, které v sobě skrývá nástroje pro strojové učení, AI a úzce souvisí se SAP Cloud Platform.

Máte už nějaké záměry, klienty, případně už success stories ohledně platformy SAP Leonardo, která se týká IoT, AI, strojového učení, tedy analytiky a big dat?

Přímo na SAP Leonardo reálný projekt v produktivním provozu nemáme. Máme za sebou několik proof of konceptů s vysokou školou nebo společností zabývající se technikou pro kontrolu kvality.

Velké softwarové společnosti dnes věnují pozornost oblasti zpracování a vyhodnocování dat. Roste zájem ze strany zákazníků například o zpracování velkého množství dat, nebo se v poslední době ukázalo, že jde jen o další buzzword?

Začínal jsem jako konzultant na datové sklady v roce 1999, pro mě tedy nejde o nic nového. Pouze roste množství dat, ale také technologie, které je umějí zpracovat. Mně to přijde jako stále stejné téma. Je pravda, že dříve jsme se zaměřovali na téma "co se stalo" a dnes se snažíme přijít na to, "co se stane".

Další rozdíl je v požadavcích na využití dat v reálném čase. Například aby konkrétní zákazník, který si zrovna kupuje zboží, ihned dostal další nabídku na základě svých předchozích nákupů a analýzy zboží, které si prohlížel na internetu. Znamená to využití komplexní analytické platformy dat a zde vidím obrovský přínos.

Který segment u nás projevuje o analýzu velkého množství dat (big data) největší zájem?

Jednoznačně jde o e-tail a retail. Velmi daleko jsou v tom také energetické společnosti z oblasti utilities. Ty a retail se s množstvím dat potýkají už od začátku a mají s tím velké zkušenosti.

Dnes už to však může být i výrobní podnik, pokud se rozhodne sbírat data ze svých výrobních linek. Řekl bych, že teď už pracují s daty všichni napříč obory.

Jaké platformy pro práci s daty máte?

Dlouhodobě budujeme velký tým pro SAP BW. Ten je nyní schopný vytvářet prakticky libovolný datový sklad v databázi SAP HANA nebo SAP IQ. Využíváme k tomu také kompletní portfolio Business Objects. Dnes na něm máme zajímavé a složité projekty.

Do budoucna vidíme i možnost budovat řešení na platformě SAP Cloud Platform.

Zmínil jste oblast výroby. Považujete iniciativu Průmysl 4.0 za skutečně aktuální trend, nebo jde jen o přemalovaný leták na už dávno známé a používané praktiky? Dotýká se i vaší firmy?

Začnu od konce, naší firmy se tato iniciativa týká. Vstoupili jsme do start-upu, který se jmenuje 33A+ a který se touto problematikou zabývá, takže Průmysl 4.0 hodně diskutujeme.

Název jako takový se nám ale nelíbí, takže jej nepoužíváme, protože každý zákazník si ho představuje pokaždé jinak. Jde o digitalizaci, někde o nákup nového strojního zařízení, jinde softwaru. V tomto start-upu se snažíme vytvořit systém pomocí softwarových agentů, kde se budou stroje samy mezi sebou domlouvat, společně žádat o zdroje, ať už lidské, nebo materiální.

Větší téma je to u zahraničních firem, v některých zemích i na vládních úrovních, takže se v těchto firmách začínají vytvářet huby, laboratoře, kde se touto problematikou zabývají. Snažíme se proto u toho být, nikoliv však jako Mibcon, ale prostřednictvím tohoto start-upu.

 

Rozhovor byl publikován v magazínu ICT revue.