Americký Senát v pátek o týden odložil hlasování o nominaci Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu USA. FBI dostala pár dní na to, aby zjistila, co se odehrálo před 36 lety na studentském večírku na předměstí Washingtonu.
Zda má pravdu dnes jednapadesátiletá doktorka psychologie Christine Blasey Fordová, která si je "na sto procent" jistá, že to byl právě Brett Kavanaugh, kdo se ji tehdy pokusil znásilnit. Nebo zda mluví pravdu třiapadesátiletý Kavanaugh, který během svého čtvrtečního vystoupení v Senátu uvedl, že on si je naopak "na sto procent" jistý, že nic takového se nikdy nestalo.
Na jednu stranu je podivuhodné, když v amerických médiích čteme náznaky naděje, že by pátrání FBI mohlo přinést nějaký průlom. Ale zároveň je to vlastně srozumitelné, je to jako ve vtipu o chlapíkovi, který padá z mrakodrapu. Ještě je to dobrý, říká si patro za patrem, ale víme, co přijde. Stejně jako teď všichni vědí, že (ať už FBI zjistí cokoliv) v současné Americe, rozdělené do dvou nesmiřitelných kmenů, je už rozhodnuto. Prosadí-li si Donald Trump svou a Kavanaugh se stane nejvyšším soudcem, liberálnědemokratická Amerika to nikdy neuzná. Pro tento kmen to bude důkaz, že Trump a jeho lidé jsou ochotni jít přes mrtvoly, pro tento kmen Nejvyšší soud ztratí jakékoli zbytky respektu a samotný Kavanaugh bude navždy odpudivou figurou.
Pokud by se na druhé straně demokratům přece jen podařilo Kavanaughovu nominaci vykolejit, bude to druhá strana, Trumpův kmen, kdo bude mluvit o spiknutí levicových liberálů, kteří nedokázali přijmout prohru v prezidentských volbách a neštítí se ani nejpodlejších prostředků, aby Trumpa torpédovali a zničili.
Kdo sledoval dění posledních týdnů a výpovědi Fordové a Kavanaugha v Senátu, nemůže mít iluze. Není dobré řešení, a dokonce se nevybírá ani lepší ze špatných možností. Jeden kmen vyhraje, druhý se bude zalykat zlobou. Současné USA nad sebou nemají žádný Nejvyšší soud. Každý kmen věří jen ve svou vlastní pravdu.
