Jaroslav Hanák je úspěšný podnikatel. Jeho dopravní a logistická firma FTL mimo jiné provozuje v Prostějově městskou hromadnou dopravu. Zároveň se od sametové revoluce angažuje ve všemožných oborových organizacích, kde bojuje za zájmy podnikatelů a byznysu.

Osm let je z tohoto pohledu ve funkci nejvyšší, je prezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Dá se o něm tedy říci, že je jakýmsi vrchním lobbistou za byznys. On sám však jako lobbisty označuje své názorové oponenty z řad odborů či levice. S nimi svádí nekonečné bitvy o podobu zákonů. V úzkém styku je logicky i se současnou vládou Andreje Babiše.

S jedním členem kabinetu si však na chuť nepřišli.

Nedávno v médiích eskaloval váš konflikt s ministryní práce Janou Maláčovou ohledně minimální mzdy. O co přesně šlo, co vám udělala?

Byli jsme na prvním jednání, o které jsem požádal. Bylo to jistý čtvrtek, chtěl jsem se domluvit, jak bude vypadat sociální dialog v zemi. Ona je nová ministryně, šlo mi o to, aby se zachovala kontinuita. Žádal jsem ji, aby nechtěla převést agendu tripartity z Úřadu vlády na své ministerstvo. Myslím, že to má být u Úřadu vlády, jde o nadresortní agendu. Probírali jsme také další klíčové otázky, karenční dobu, růst mezd a minimální mzdu. Na tyto máme rozdílný názor. S tím jsme se rozešli. Vycházel jsem z toho, že jsme si řekli, že se budeme informovat a že budeme spolupracovat. V pondělí jsem přišel na svaz a zjistil jsem, jak je neprofesionální. Ona v pátek poslala do eklepu (systém sdílení dokumentů mezi úřady − pozn. red.) novelu zákoníku práce, aniž by mi to ten čtvrtek řekla. A do novely dala nereálnost, že se od roku 2020 zvedne minimální mzda na padesát procent průměrné mzdy (nyní je to okolo 40 procent − pozn. red.). Byl to od ní nesolidní způsob jednání.

Nebylo to jenom nedorozumění?

Myslím, že dobře věděla, co bude v pátek dávat.

S ministryní práce se nedá komunikovat. Není čestná. Nicméně mí kolegové spolupracují s jejími náměstky a úředníky.

Už jste se o tom s ní bavil?

Nebavil. Světlo v tunelu jsem uviděl v debatě ministryně s naším viceprezidentem Janem Rafajem v Otázkách Václava Moravce v České televizi.

Zdá se, že je to osobní...

V hlavě jsem si poskládal, jak vlastně bude vypadat vláda pod Andrejem Babišem. Má důvěru, výborně. Ale dokáže opravdu dosáhnout toho, co je v programovém prohlášení a co i my podporujeme? Třeba digitalizaci, výstavbu dopravní infrastruktury, vzdělanost? Věřím Andrejovi a jeho schopnostem řídit. Ale má strašný rozdíl v kvalitě ministrů. Silnou pozici mají určitě paní ministryně financí, ministryně pro místní rozvoj, Richard Brabec. Tam bych se neobával, ta ministerstva asi pojedou. Největší slabinou vlády, a je to pro mě těžké říci, je post ministryně práce a sociálních věcí. Každým dnem se přesvědčuji, že ve vazbě na podnikatelské prostředí nemá zkušenosti, nezná sociální dialog a chybí jí základní makroekonomické znalosti. To nedopadne dobře.

Tímto si s ní, zdá se, uzavíráte další možnost komunikace...

S ní se nedá normálně komunikovat. Není čestná. Nicméně mí kolegové velmi úzce spolupracují s náměstky a úředníky ministerstva práce, tak jak jsou léta zvyklí. Věřím, že spolupráce nadále profesionálně poběží.

Mluvil jste o tom s premiérem?

Tomu jsem to říkal, podle něj je to věcí Hamáčka (Jan Hamáček, šéf ČSSD, která má podle dohody tento post na starost − pozn. red.).

Takže sociální dialog v Česku krachuje?

Jednání s předsedou vlády funguje. Chybí článek ministryně práce a sociálních věcí. My musíme rozjednat sociální dialog. Já musím se Středulou (Josef Středula, šéf odborů − pozn. red.) rozjednat, co chceme v zákoníku práce, budeme se o tom bavit. Ale nemůže to ministryně zpracovat sama a poslat všem k připomínkám, aniž by se zeptala. Porušuje základní pravidla sociálního dialogu v zemi.

jarvis_5bab6af4498ec1540620cb5d.jpeg
„Musí být razantní, nekompromisní předseda vlády, který omezí resortismus. V tomhle smyslu Andreje Babiše vítám,“ říká Jaroslav Hanák.
Foto: Josef Horázný

Proč nesouhlasíte s jí navrhovanou výší minimální mzdy?

My jsme v červnu řekli na tripartitě své stanovisko, že by minimální mzda měla růst o osm set korun. Odbory řekly tisíc pět set korun. Část odborů říká tisíc korun, předseda vlády říká tisíc korun.

Proč je pro svaz průmyslu podstatné téma minimální mzdy? Platy ve firmách, které zastupujete, jsou mnohem vyšší...

Není to podstatné pro naše firmy a zaměstnance. Ale je to podstatné, protože jako místopředseda tripartity zastupuji i část konfederace, kde v řadě oborů začínají mzdy na minimální mzdě. Je to třeba lesnictví, zemědělství, jsou to různé sezonní práce. Musím hájit celou skupinu zaměstnavatelů.

Ale ekonomika několik let roste, rostou platy...

Vždyť když se minimální mzda zvedne o tisíc korun, to je skoro 10 procent. To je málo? U nejméně kvalifikovaných lidí. My potřebujeme nejlépe platit lidi, kteří nám dělají rozhodující výrobky, inovace.

Ve veřejné debatě jsou hodně slyšet populistická témata, jako je růst důchodů či růst platů. Přicházejí s nimi obvykle levicové strany, populisté či odbory. Proč svaz průmyslu místo reakcí nepřichází s vlastním tématem?

My máme téma inovace, čtvrtá průmyslová revoluce, podpora exportu. Sociální témata patří populistům, oni žádná jiná nemají. Odbory mají jenom růst mezd.