Sýrie, Irák, Afghánistán, Jemen, východní Ukrajina, Súdán, Kongo. Jsou kdekoliv, kde se vyskytují válečné konflikty. Muži v maskáčích, kteří nebojují v barvách své armády za svou vlast, ale pod vlajkou takzvaných kontraktorů pro peníze. Žoldnéři jsou levnější, umožňují politikům vyhnout se přímé zodpovědnosti i participování na obřadech s rakvemi přikrytými národní vlajkou.

V posledních pětadvaceti letech, tedy v podstatě od konce studené války, tento způsob vedení boje zažívá neobvyklý boom. A objem finančních prostředků směřujících od nejrůznějších objednatelů směrem k manažerům soukromých armád pozvolna roste.

V současnosti se jedná o miliardy dolarů ročně. Svůj kousek trhu si kolíkují žoldnéři z každé supervelmoci − Spojených států, Ruska, Číny, Francie nebo Británie. Z válčení se stal byznys.

Tisíce vojáků a vlastní letectvo

Je to zhruba rok, co Erik Prince, zakladatel kontroverzní žoldnéřské agentury Blackwater (po sérii skandálů přejmenované na dnešní Academi), šokoval americkou armádní a politickou scénu ambiciózním plánem: "Dejte mi pravomoce, jako měl McArthura v Koreji, a můžete stáhnout všech patnáct tisíc Američanů z Afghánistánu."