Na trhu s naftou a benzinem je to svého druhu fenomén. Prodanými objemy se tlačí mezi pět největších sítí čerpacích stanic, tržbami je těsně stíhá. Přitom má firma Tank ONO dnes 41 pump, desetinu toho, co lídr trhu Benzina, čtvrtinu oproti pátému největšímu řetězci OMV. "Jedeme to furt stejně, nízká marže, velký objem," říká Jiří Ondra, který spolu s bratrem Petrem Tank ONO založil a vlastní. Kvůli nízkým cenám jde nejspíš o jediné pumpy v Česku, kde řidiči stávají ve frontách.

Zásad, které si na začátku v roce 1994 stanovili a dodnes se jich drží, je ale víc. Všude mají otevřeno nonstop a na totemech svítí po celé republice vždy stejné částky za litr benzinu či nafty.

Na alternativní paliva Jiří Ondra moc nevěří, ale pokud si zákazník bude něco žádat, nabídne mu to. Takhle už zažil boom i konec bionafty, teď prý nejspíš postupně vyškrtne z nabídky někdejší hit biopalivo E85. "Vždy připraven," zní heslo muže, který se dnes v podnikání obává především toho, že na něj "zaklekne" finanční správa.

Když jsem jel koncem prázdnin z dovolené, konkurence kousek za Rozvadovem prodávala naftu za 35,9 koruny za litr, vy jste měli v Nýřanech cenu 29,5 koruny. Celorepublikový průměr byl v té době 32,5 koruny. Byli jste tedy tři koruny pod ním, ale dvě až tři koruny se udávají jako obvyklá marže pumpařů. Jak tedy vyděláváte?

Když jsme před 24 lety začínali, tak jsme po pár měsících nasadili marže zhruba mezi 60 a 70 haléři na litr a od té doby to takhle držíme. Takže když se prodávala nafta za 29,5 koruny, naše nákupní cena, ale nejen naše, troufnu si říci, že v celé republice, byla 28,9 koruny za litr. V nákupních cenách jsou nějaké rozdíly, záleží, jak platíte rychle, jaké máte objemy, odkud odebíráte, ale ať je to velká firma nebo malá, rozdíl je 10 až 20 haléřů. To znamená, že v té době nakoupili všichni mezi 28,9 až 29,1 koruny, a když prodávali za 32,5 koruny, tak měli marži 3,5 koruny a my méně. Jedeme to stále stejně: nízká marže, velký objem.

Když jste zmínil platby, vy máte krátké splatnosti? Jste schopni platit rychle, za což máte slevy?

My teď bereme hodně od Unipetrolu, asi 80 procent produkce, a tomu se platí dokonce dopředu. Oni chtějí všechno zaručené, musíte mít zálohu dopředu a ještě garanci čerpacími stanicemi. A za to vám dají lepší cenu.

Je otázka, kdybychom zvedli ceny na úroveň velkých hráčů, jestli bychom vydělali víc. Ale nám s bratrem náš zisk stačí.

Tržbami a prodaným objemem se derete mezi pětku největších sítí v Česku, přitom máte jen zlomek pump. Ale když se srovná ziskovost, tak pátá OMV loni vydělala 561 milionů korun při tržbách 17,6 miliardy korun, vy jen 26 milionů z tržeb 16 miliard korun. Čili oni měli ziskovost tržeb tři procenta, třeba u Shellu to byla zhruba dvě procenta, u vás 0,16 procenta. To vám stačí? Vždyť v té branži jde vydělávat mnohem víc.

Nám ten zisk stačí. My zase dost investujeme, kupujeme další pumpy, rekonstruujeme je. Je otázka, kdybychom zvedli ceny na jejich úroveň, jestli bychom vydělali víc. Ale máme to takhle nastaveno, člověk už je takový konzervativnější. Navíc my máme tu firmu s bratrem a nám dvěma to takhle stačí.

Vy jste schopni lokálně stáhnout cenu na pumpách dolů. Cítíte v branži vůči vám nevraživost za to, že "kazíte" trh?

Je to jako na každém trhu, Když je tam jeden, nasadí vysokou cenu. Konkurence ji tlačí dolů. My máme zkušenost, že přinášíme motoristům nižší cenu. Například v Roudnici nad Labem jsme pořídili malou pumpičku, tři stojany. Nastavili jsme naše ceny a všichni se zbláznili. Teď jsou tam ceny nízké. V Jihlavě nebo ve Vysokém Mýtě to bylo stejné. Ale ataky ze strany konkurence nejsou. Dřív jsme s nimi trochu bojovali, trnem v oku asi jsme, ale už to není tak kritické, zvykli si na nás.

Má na vás spadeno berňák? Přece jen jste měli případ, kdy jste nakupovali od podnikatele Martina Uhera, který později stanul před soudem za neplacení daní, na nichž státu dlužil stovky milionů korun.

Finanční správa k nám chodí na kontroly pravidelně. Předtím to bylo trochu horší, dnes chodí méně, protože všechno vidí on-line. Ale dřív chodili hodně.

jarvis_5ba22523498ecc37bab1cd71.jpeg
„Máme to rozděleno. Pro mě je brácha nejlepší technik a provozák na pumpy v celé republice. A on si, doufám, myslí, že já jsem nejlepší ekonom,“ říká Jiří Ondra.
Foto: Matej Slávik

A to znamená jak často?

Třeba dvakrát třikrát do roka sem přišli a kontrolovali nějakou část účetnictví, někdy dělali velkou kontrolu a chodili sem měsíc. Teď poslední čtyři pět let se to trochu uklidnilo. Důvod je ten, že se jim vlastně posílá všechno, měsíčně se vše hlásí, kdo přijel, jak přijel, jméno řidiče cisterny, SPZ auta. Podvody dnes nehrozí. Hodně pomohlo kontrolní hlášení, firmy už nemohou překupovat ve složitých řetězcích. A pokud jde o Uhera, tak ten byl nakonec letos osvobozený. Nic mu nedokázali, což nechápu, ale je to tak.

Dnes je podle vás ten systém nastaven tak, že na spotřební dani nebo DPH se šidit nedá?

Pumpa to měla vždycky strašně těžké šidit. Spíše šlo o to, že dřív udělali velký řetězec dodavatelských firem, které si palivo překupovaly, a daň se někde ztratila. Finančák už to nedohledal. Pumpa musí platit pořád, ta má majetek, takže si nemůže dovolit nezaplatit. A dnes s EET a dalšími opatřeními už šidit vůbec nejde.

Navíc pohonné hmoty posledních pět šest let dodávají pořád stejné firmy. Trh se pročistil. My za poslední rok máme 96 procent pohonných hmot z Česka, z Čepra a Unipetrolu. Ta zbylá procenta připadají na dodávky z Německa, odkud zásobujeme pumpy při hranicích.

A jak moc se o vás zajímá Česká obchodní inspekce? Protože kdybych byl na straně státu a viděl vaše ceny, podezříval bych vás, že šidíte na daních nebo na kvalitě.

Dřív, tak do roku 2004, byl v České republice problém s kvalitou celkově. Ale dnes si myslím, že je kvalita standardní, nejsou tu žádné topné oleje. Kontroly k nám chodí hodně, ale nepamatuju si, že by padla nějaká pokuta.