Na cestách vyhledává prosté lidi, rád s nimi posedí a popovídá. Většinu profesního života se František Hlaváč, bankovní manažer, který před 10 roky založil vlastní firmu CFH Group, specializující se na obchod třeba s luxusními matracemi Magniflex, pohyboval v obleku. "A najednou si na sebe vezmu kraťasy, tričko, těžké boty, nikdo mě nezná a nebaví se se mnou kvůli tomu, že mám nějaké postavení, ale chce mě poznat jen tak," naznačuje, co má na cestování nejraději.

Za socialismu měl dva cestovatelské cíle, které sice považoval za neuskutečnitelné, ale to prý neznamená, že o nich nemohl snít − mys Dobré naděje a sochu Svobody. Obě místa považoval za mystická. Jedno kvůli tomu, že tam podle některých končil svět, a druhé pro ten symbol svobody.

"Když jsem pak na obou místech stál, tak jsem měl mrazení v zádech. Třeba před sochou Svobody jsem měl chuť se poklonit a pokleknout. Nebo na mysu Dobré naděje, když jsem stál na skalách a koukal do hlubokých vod dvou oceánů, jsem vnímal silnou magičnost toho místa," vypráví Hlaváč.

V poslední době si vytyčil ještě jeden cestovatelský cíl. Když zavítá do světových metropolí, tak tam obvykle zajde do jejich národního divadla. I kdyby sehnal lístky jen k stání. "Ještě jsem nebyl v Austrálii. Těším se na budovu opery v Sydney."

Kréta: Cesta od civilizace k civilizaci trvá den až dva

jarvis_5ba2175f498eeeee3f03743c.jpeg
Foto: archiv Františka Hlaváče

František Hlaváč se potřebuje na cestách o pocity a zážitky podělit. "Společný prožitek třeba s dlouholetými kamarády je krásný a ani nemusíme večer moc mluvit. Stačí, když sedneme na pláž a otevřeme víno." Tohle si užívá především na Krétě. Přestože se snaží objevovat nová místa, tak tento ostrov je výjimkou. "Když objevíte ráj, je hezké se tam na pár dní v roce vrátit."