Mlýn splňoval všechna kritéria manželského páru, jenž se chystal opustit metropoli. Krásné místo v údolí potoka s rybníkem, hluboké lesy, louky. Romantická středočeská krajina, jakou známe z kvašů Josefa Lady, nejednou doplněnou postavou zadumaného vodníka nad náhonem: každému je čímsi blízká a milá. Obraz vodního mlýna s cvakajícím kolem neseme přirozeně v sobě, máme jej nadobro v podvědomí.

Objevený mlýn byl však stínem někdejší krásy, skomíral, chátral a byl prakticky neobyvatelný. Rybník vyschnul, v nánosech bahna rostlo náletové křoví a to všechno dohromady leckoho z dřívějších zájemců odradilo od závažnějších plánů.

jarvis_5b9a4af7498eeeee3ebf2b13.jpeg
Průhled z hlavního obytného prostoru na vnitřní stranu původní štítové zdi. Na zemi jsou položeny čedičové dlaždice sjednocující interiér s exteriérem (patio).
Foto: Filip Šlapal

Jenže manželé (v nejlepších letech) dokázali vidět dál než jiní. Měli vizi. Oslovili Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře, kteří mají nezměrné zkušenosti s rodinnými domy i jejich rekonstrukcemi. Architekti přišli rychle s nápadem, jak mlýn resuscitovat − a tento lékařský termín je zcela namístě.

Terapie

Rekonstrukce mlýna

◼ Místo: Povltaví
◼ Autoři: Ján Stempel, Jan Jakub Tesař
◼ Návrh: 2014
◼ Realizace: 2015–2017
◼ Zastavěná plocha: 147 m2
◼ Užitná plocha: 241 m2

Dobře věděli, že největší problém tkví ve vlhkosti. Vsákla se do zdiva, podlah i krovů, narušila nervový systém domu. Další potíž spočívala v nevhodném vnitřním uspořádání stísněných místností. Proto bylo bezpodmínečně nutné přivést do interiéru přirozené světlo, prosvětlit jej, otevřít, aby mohl začít naplno dýchat. Architekti toho dosáhli odstraněním části mlýna navazující na hlavní štít, takže po odebrání hmoty vzniklo mezi štítem a obytnou částí mlýna patio, přes které mohl dovnitř proudit čerstvý vzduch a zbavovat nitro stavby vlhkosti. Jednoduchost beroucí dech. Proč už takové řešení nevyzkoušel někdo dřív, když se vlastně nabízí? Prostě: inovace. Investoři pochopili smysl takového přístupu a přijali hned první verzi architektonické studie.

Mlýn přes ostrý řez neztratil původní siluetu, čelní stěna zůstala stejná, jenom opravená, vynechaná část nijak neruší kompozici objektu ve vztahu k okolí, naopak − dodává mu na lehkosti, vycházející ze skloubení minulosti a přítomnosti.

jarvis_5b9a4af7498eeeee3ebf2b17.jpeg
Mlýn ve stavu z roku 2014, kdy jej objevili osvícení investoři.
Foto: Filip Šlapal
Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké všechny zásahy si rekonstrukce mlýnu vyžádala?
  • Proč může být v architektuře těžší a zároveň lehčí na něco navazovat?
  • Proč si Petr Wolf myslí, že aplikovaný princip "provzdušnění" bude možná někdy po architektech pojmenován?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se