Co spojuje kostku cukru, patentku, kontaktní čočky nebo spodně kvašené pivo plzeňského typu? Jde o české vynálezy, které v minulosti pomohly změnit svět. Nyní se ale zdá, že současnost je přece jen šedivější než minulost. Zejména ve srovnání s dobou pozdní monarchie a první republiky se jmény Františka Křižíka či Tomáše Bati.

I podle Evropské komise patří Česká republika v inovacích až do poloviny evropského pelotonu. Na 16. místo a daleko za lídra v podobě Švédska. Tento výzkum porovnává parametry od úrovně výzkumu přes finanční podporu po situaci v malých a středních podnicích.

Statistika versus realita?

Ne všichni s tak přísným hodnocením souhlasí. "Nemyslím, že je to tak zlé. Stejně jako v minulosti je tu mnoho šikovných techniků. Problém je se sháněním financí a v tom, že vynálezci musí předkládat daleko komplexnější řešení než kdysi. Ani vynálezce po­larografu Jaroslav Heyrovský by dnes neuspěl bez elektroniky a softwaru," míní Josef Sláma, šéf české pobočky nadnárodní technologické společnosti Renishaw. Přesto se jeho firma snaží slavnou industriální minulost i současnost zviditelnit, například anketou o nejslavnějšího vynálezce.

Infografika: České vynálezy: Pradědům se zatím nevyrovnáme
jarvis_5b9907b5498eeeee3eb0ee16.png

Rovněž Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků, soudí, že reálná situace je docela dobrá. "Výzkum Evropské komise je jedna věc, není ale vše možné posuzovat podle počtu patentů či článků v časopisech. Hlavním ukazatelem je pro mě schopnost podniků exportovat. Pokud by naše firmy inovativní nebyly, tak by o jejich produkci v Německu, Francii, Velké Británii nebo i na Slovensku, to jsou naši hlavní obchodní partneři, nebyl takový zájem," zdůrazňuje Havlíček.