Začátek léta chovatelům drůbeže v Česku nepřál. Česká televize v červnu zveřejnila tajně pořízené záběry z několika českých velkochovů, na nichž jsou vidět slepice namačkané v klecích, některé z nich s otevřenými ranami, další bez peří a mezi nimi rozkládající se uhynulá zvířata. Několik dní poté oznámily Kaufland, Lidl, Penny Market a další obchodní řetězce, že vejce z klecových chovů přestanou do roku 2025 svým zákazníkům nabízet. Ochránci zvířat z organizace Obraz, kteří záběry České televizi poskytli, mohli slavit úspěch.

Drůbežáři mezitím začali počítat, kolik bude opuštění klecových chovů stát a kdo to zaplatí. Dnes už je jasné, že na přeměnu chovů nosnic půjdou peníze z Evropské unie, státního rozpočtu i od chovatelů. Dotačnímu programu ministerstva zemědělství a Evropské unie ale došly peníze a nové do něj přibudou až za dva roky. Otázkou zůstává, kdo zaplatí rozdíl mezi maloobchodní cenou vajec z klecových chovů a podestýlky, která jsou dražší.

Jedna změna za druhou

V Česku se v současnosti vyprodukuje kolem 2,2 miliardy vajec ročně. Více než třetina pochází z domácích chovů, zbývající 1,4 miliardy z drůbežářských velkochovů. V těch během ročního snášecího cyklu žije přes 4,7 mi­lionu nosnic. Většina z nich − přes 87 procent − stráví život v takzvaných obohacených klecích. Právě těch se dotkne rozhodnutí obchodníků.

Obohacené klece vznikly jako alternativa k menším, takzvaným bateriovým klecím. Jejich používání v roce 2012 zakázala evropská legislativa. Náklady na výměnu bateriových klecí za obohacené, které slepicím poskytují o třetinu větší prostor, v Česku vyčíslila Českomoravská drůbežářská unie na 2,8 miliardy korun. "Z toho šlo asi 40 procent z dotací Programu rozvoje venkova. Náklady ve výši 1,7 miliardy nesli chovatelé," říká předsedkyně unie Gabriela Dlouhá.