Nedávný únik vzduchu z Mezinárodní vesmírné stanice na čas obrátil pozornost k obydlenému ostrovu létajícímu nad našimi hlavami. ISS je po Měsíci a Venuši nejjasnějším objektem noční oblohy, ale na rozdíl od nich tam nebude pořád. Jak se blíží konec její životnosti, vynořují se otázky, co s ní a čím ji nahradit.

"Přestože v rozpočtu NASA zveřejněném letos v únoru kosmická agentura oznámila, že nepočítá s přímým financováním Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025, neznamená to nutně, že ISS tou dobou zanikne," tvrdí interní dokument NASA, který zveřejnil Washington Post. "Spíš se předpokládá, že se z ISS stane jakýsi nemovitý majetek na oběžné dráze, který bude pronajímán soukromým společnostem."

Podle jiných zdrojů NASA už teď hledá cesty, jak vtáhnout do aktivit na nízké oběžné dráze další privátní subjekty ze Spojených států i ze zahraničí. Cílem je vytvořit trvale udržitelný mechanismus financování stálé přítomnosti lidí v blízkém vesmíru. Proto letošní rozpočet agentury počítá se 150 miliony dolarů na "podporu rozšiřování platforem pro komerční využití nízké oběžné dráhy", což se týká i ISS.

Mezinárodní spolupráce jako brzda

ISS je vůbec nejnákladnější objekt, který kdy lidstvo postavilo. V cenách z roku 2010 přišla Spojené státy na 72,4 miliardy dolarů, zatímco Rusko k tomu přihodilo 12 miliard, Evropská kosmická agentura a Japonsko po pěti miliardách a Kanada dvě miliardy. K tomu je potřeba ještě připočítat 36 montážních letů raketoplánů, z nichž každý přišel na 1,4 miliardy dolarů.

Dá se tedy říci, že na oběžné dráze létá nemovitost za 150 miliard dolarů (v tehdejších cenách). Vzhledem k tomu, že se nachází na "pozemku" s naprosto unikátními charakteristikami, neměl by být problém vynaložené prostředky zúročit − tím spíš, že v dohledné době žádná jiná stanice se srovnatelnou kapacitou nevznikne. To, co připravuje Čína nebo některé soukromé subjekty v USA, je rozměry srovnatelné nanejvýš se starými ruskými stanicemi z časů studené války, ale dokonce i relativně velká americká stanice Skylab ze 70. let, obydlená postupně třemi posádkami, vychází ve srovnání s ISS hůř. Každý den pobytu jednoho astronauta na ISS stojí americké daňové poplatníky 5,7 milionu dolarů, zatímco na Skylabu to při započítání inflace vychází na dnešních 19,6 milionu (5,5 milionu v tehdejších cenách).