Konec léta rozčeřila v Česku událost, kterou bychom mohli nazvat "aféra vyhozeného obalu od sušenky". Má všechny atributy dobrého napínavého příběhu s kriminální zápletkou. Je strhujícím dramatem, které zároveň nastoluje celospolečenské otázky a nastavuje zrcadlo. Říkalo se to tak dřív, že ano?

Co se stalo? Je krátce po půl osmé večer a jsme na náměstí v západočeském Ostrově. Na lavičce sedí skupina mladých lidí, mezi nimi i dívka. A teď pozor! Dívka vyhazuje obal od sušenky do křoví. Ještě jednou: VYHAZUJE OBAL OD SUŠENKY DO KŘOVÍ.

To zachytil kamerový systém města a jeho obsluha to oznámila městské policii. Hlídka se dostavila na místo a v křoví obal od sušenky našla. Jenže dívka to popřela. Policisté ji vyzvali, aby s nimi šla na služebnu zhlédnout kamerový záznam. A dívka odmítla! Policisté ji vyzvali ještě jednou s tím, že jinak použijí donucovací prostředky.

Což se nakonec stalo. Hlídka za pomocí HMATŮ A CHVATŮ dívce nasadila pouta a odvezla ji na služebnu. Tam ověřila její totožnost a domluvila se s ní, že se k projednání přestupku dostaví se zákonným zástupcem. Což se stalo následující den, kdy přišla s matkou.

Jak to, že to vše tak přesně víme? Městská policie to těmito slovy detailně popsala na své facebookové stránce. Pak bylo jen otázkou času, kdy si této vzorové akce bezpečnostního sboru povšimnou ostatní, začnou status městské policie z Ostrova sdílet a dostane se do celostátních médií.

No a v tu chvíli to začalo být opravdu zajímavé. Publikum zvané "česká veřejnost, vzor 2018" totiž tenhle příběh rozděluje. Na jedné straně jsou ti, kteří kroutí hlavou, "To nemají policajti v Ostrově nic lepšího na práci?", a pouka­zují celkem logicky na to, že nasazovat pouta člověku podezřelému z odhození obalu od sušenky je bizarní.

Na druhé straně někteří policii hájí s tím, že ji dívka k zásahu vyprovokovala svou nevychovaností a že ve chvíli, kdy s nimi odmítala spolupracovat, strážníci neměli jinou možnost. Větší míru pochopení projevili zejména ti, kteří doma někdy měli nebo mají pubertálního potomka. Hmaty a chvaty proti němu asi nikdy nepoužili, ale nepochybně je to mnohokrát napadlo. Za policii se pak postavil i starosta města Josef Železný. Když se ho v rozhovoru moderátorka DVTV zeptala, jestli by nebylo lepší a výchovnější, kdyby policisté spíš ten obal zvedli a hodili do koše, tak se dlouze a okázale smál. Jako by chtěl mimoverbálně sdělit: "Tedy větší kravinu jsem dlouho neslyšel, paninko!" Jenže samo­zřejmě by to bylo lepší, bez výjimky pro všechny zúčastněné. Rozumím tomu, že policie musí mít respekt a že zvlášť té městské a obecní v Česku dlouhodobě chybí. Jenže cesta k respektu přes hmaty ani chvaty nevede.

Starosta Železný ve zmíněném rozhovoru považoval za naprosto bizarní, že by policie na obchůzce mohla sem tam uklidit nějaký nepořádek. Ale proč ne? Že by to snad mužům zákona snížilo důstojnost, anebo by pak byli moc unavení na boj s opravdovým zločinem?

Mávnout nad puberťačkou rukou a vyhodit během tří vteřin obal do koše není žádný morální hazard. Nehrozí, že by takový čin ohrozil v Ostrově vládu práva a pořádku.

Vlastně mi nejvíc vadí to vytrvalé lpění na tom, že policisté neudělali nic špatně. Přitom by stačilo říct, že jim ujely nervy a přehnali to. Možná by to umlčelo kritiku dřív, než by se celá ta aféra stačila nafouknout.

A trochu mě děsí ještě něco: že je v českém městě normální, že veřejná prostranství kontroluje kamerový systém. Že u něj sedí "obsluha", která lidi ve městě pozoruje, a když třeba udělají nepořádek, pošle na ně strážníky. Špehovat lidi je levnější a výchovnější než za ně z jejich daní uklízet.

Je to komunální esence toho, co je dnes v jinak prosperujícím a příjemném každodenním Česku špatně. Sobectví, neúcta k ostatním a nezájem o to, co je veřejné, nikoli moje. Soukromí vyměňujeme za uspokojivý pocit, že ONI dostanou přes prsty. ONI rozuměj ne MY, slušní občané. Nezvedení puberťáci, nepřizpůsobiví anebo třeba uprchlíci.

Naše heslo skoro třicet let po listopadovém převratu. Hmaty a chvaty zvítězí nad lží a nenávistí.

Související