Kdo chce dnes v Česku postavit dům nebo se pouští do různých projektů, které vyžadují stavební povolení, je podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) "chudák". Především proto, že k tomu potřebuje povolení od čtyřiceti až šedesáti úřadů a celé stavební řízení trvá i několik let. Česko v tomto ohledu patří k nejhorším v Evropě. Politici pravidelně slibují, že stavební řízení pro jednotlivce i firmy zrychlí a zjednoduší. Se zatím poslední iniciativou přichází právě Dostálová. Na jejím konci má být jedno razítko od jednoho úřadu nejpozději do jednoho roku od podání žádosti. A může se stavět.

Jak a kdy toho chce Dostálová dosáhnout? Jedna z prvních změn se bude týkat lhůt, během kterých se příslušný úřad musí k něčemu vyjádřit. Například v rámci odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu, kde lidé napadají závazná stanoviska dotčených orgánů, často čekají na odpověď dlouho po stanovené lhůtě. Dostálová proto navrhne do zákona takzvanou fikci souhlasu dotčeného orgánu. To znamená, že úřad bude mít konkrétní lhůtu k vydání závazného stanoviska − zřejmě šedesát dní. Pokud ho v této lhůtě nevydá, bude platit, že se stavebním záměrem souhlasí bez dalších podmínek. "Tím značně zrychlíme všechna řízení u stavebních úřadů," tvrdí ministryně.

V současnosti není neobvyklé, že stavebník čeká na všechna povolení i několik let. Například v Praze trvá doba mezi vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení na bytový dům v průměru 1103 dní. Podle kunsthistorika a člena Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Jiřího Plose je v tomto dnešní praxe "naprosto zoufalá": "Stavební úřad má určit, které orgány budou dotčeny podle typu stavby, ne dát stavebníkovi sjetinu všech dotčených orgánů. Jejich stanoviska by potom neměl získávat investor, nýbrž by si je měl obstarat samotný stavební úřad."

Druhá oblast, které se chystané změny dotknou nejdříve, je územní plánování. V něm na sebe narážejí − často protichůdné − plány státu, krajů, měst i obcí. "Není možné, aby byl stát se svými strategickými investicemi závislý na jiných územních plánech. Připravíme národní dokumentaci, která bude obsahovat klíčové stavby a bude závazná pro kraje, města a obce," říká Dostálová.

Sama ale zároveň přiznává, že tyto dílčí změny ještě nepřinesou revoluci, která přijde až s celkovou změnou veřejného stavebního práva. Právě na ní se nyní na ministerstvu pro místní rozvoj pracuje. Se základními tezemi šéfka resortu seznámila vládu minulý týden. Celková změna bude podle ministryně trvat až čtyři roky. První kroky by ale měly přijít ještě letos.

"Do října 2019 předložím vládě věcný záměr nového zákona. Z něho bude jasné, co všechno chceme změnit, půjde o několik desítek zákonů," tvrdí Dostálová, která je pod velkým tlakem premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Ten jí dokonce předložil papír, na kterém podepsala slib o zkrácení vyřízení žádosti o stavební povolení na zmiňovaný jeden jediný rok. "Ale doplnila jsem tam slova o tom, že rok bude platit od chvíle, kdy bude hotový územní plán."

Nikdo ale nedokáže předvídat, co s vládními návrhy nakonec udělají poslanci. "Odhaduji schválení zákona na rok 2021 nebo 2022, bude to obrovský zásah do současné legislativy," říká. Jen pro představu: společně s úplně novým stavebním zákonem bude třeba přijmout novely možná až osmdesáti dalších zákonů. Pokud všechny parlamentem projdou, bude nezbytné změnit systém práce u 714 obecních stavebních úřadů a 606 speciálních stavebních úřadů. Rychlou rekodifikaci stavebního zákona žádají i mnozí odborníci. "Potřebujeme nový zákon, který bude odpovídat potřebám měst a obcí v 21. století," říká například ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč. Podle mluvčí developerské firmy Central Group Marcely Fialkové by ale mohlo ministerstvo s něčím přijít takřka hned: "V krátkodobém horizontu by mohlo například vydat jednoznačnou metodiku, aby stavební úřady své rozhodování sjednotily a byly předvídatelné."