Parlamentní volby ve Švédsku se svým výsledkem staly malým obrazem celé Evropy. Populističtí nacionalisté ze strany Švédských demokratů, kteří chtějí zemi vyvést z Evropské unie, sice nejsou nejsilnější stranou, jak předvídaly některé průzkumy, ale dostali téměř osmnáct procent hlasů. O něco posílila i komunistická Levice. Ztratily dva středové bloky, které vůči sobě uhrály remízu. Teď nastane přetlačovaná, kdo a jak bude moci sestavit vládu, aniž by si zadal s nacionalisty.

Středolevé i středopravé strany postupně přicházejí o své stoupence, extrémy posilují. Na populisty se specializující nizozemský politolog Cas Mudde v této souvislosti po oznámení švédských výsledků upozornil, že téma uprchlíků, které hrálo v tamním kontextu silnou roli, politickou scénu čím dál víc polarizuje − ale nikdo ve Švédsku neodmítá pomoc lidem v nouzi, což je naopak případ středoevropských zemí včetně Česka. I Švédští demokraté jsou přísnější ohledně kontroly žadatelů o azyl a rychlejšího a efektivnějšího vracení těch, kteří na něj nemají nárok, ale neodmítají pomoc jako takovou.

Když zmiňujeme imigraci a integraci uprchlíků, Švédové dobře vědí, o čem hlasovali. Vůči politickým uprchlíkům tradičně přátelská země v roce 2015 přijala z evropských zemí nejvíce utečenců na hlavu, celkem téměř 163 tisíc. Poslední dva roky jsou čísla radikálně odlišná, ani ne třicet tisíc ročně.