Vysoké školy zaznamenávají už řadu let nárůst zájmu seniorů o vzdělávání. Říká se tomu poněkud nevynalézavě dentisticky univerzita třetího věku (asi podle třetích zubů). Senioři (berme jako definici věk odchodu do důchodu, tj. 65 let) se zajímají o všechno, historií počínaje a nanotechnologiemi konče. Jsou nečekaně typičtí svou aktivitou – závěrečnými dotazy se konec přednášek jen hemží. Genderově je ovšem zájem značně nevyvážený. Kolísá školu od školy a pohybuje se mezi cca 65 a 85 % ve prospěch žen. Přednášky jsou zpravidla placené, zkoušky se nedělají.

Poptávka dnes převyšuje kapacitní možnosti vysokých škol. Příčinou je prý nástup seniorské generace, která je už vzdělaná v IT a komunikačních technologiích. Tento předpoklad je zajímavý už proto, že současně s ním se pořád omílá, že senioři jsou technologicky zaostalí a nemají o počítače zájem; viz vyplácení důchodů a další služby. Za osm let stoupl počet frekventantů skoro o dvě třetiny, dnes je jich 55 tisíc.