Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to v pondělí Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici očekávali pokles na tři procenta. Loni v srpnu byla míra nezaměstnanosti na čtyřech procentech.

Podle ÚP ČR trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezonní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie. "K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit," uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost na 2,1 procenta, v Praze a Královéhradeckém kraji na 2,2 procenta. Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR. Vyšší počet lidí bez práce než volných pracovních míst je v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském.

Mezi okresy na tom je nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností na 1,1 procenta. V Jindřichově Hradci je to 1,2 procenta a v Praze-východ 1,3 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 32 okresů, nejvyšší byl na Plzni-jih (o 4,5 procenta) a Plzni-sever (o čtyři procenta). Nezaměstnanost naopak klesla ve 45 okresech. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče.

Nejvíce volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé v Praze, a to téměř 63 tisíc. Nejméně je to v Karlovarském kraji, zhruba 8700. V srpnu byl největší zájem o dělníky při výstavbě budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo kuchaře (vyjma šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.

Vzhledem k nedostatku lidí někteří zaměstnavatelé již striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru. "Prioritou pro zaměstnavatele je především zájem o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si zaměstnance sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzivněji, například pro ně pořádají kurzy, školení apod.," uvedla Sadílková.

V srpnu Úřad práce zaznamenal vyšší poptávku po sezonních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 28 880 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledali například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, obsluhu pojízdných zařízení, kováře nebo nástrojáře. Mnoho podobných nabídek se ale v databázi ÚP vůbec neobjeví, protože je zaměstnavatelé zveřejňují jinou cestou, například pomocí internetové inzerce.

V evidenci ÚP byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 43 let. Mezi evidovanými bylo 82 952 lidí nad 50 let, což je podíl 36 procent. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo bez práce déle než rok 30,6 procenta lidí.

Ekonomové v reakci na aktuální údaje vesměs tvrdí, že trh práce už dosáhl dna a nezaměstnanost nemá kam klesat. Případný pokles pod tři procenta tak bude jen dočasnou záležitostí před koncem sezonních prací.

"Poslední měsíce ukazují, že nezaměstnanost už nemá v podstatě kam klesat. Nezaměstnaných je sice méně než volných pracovních míst, avšak s ohledem na nastavení sociálního systému lze jen stěží očekávat další pokles nezaměstnanosti," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost nebude dál už viditelněji klesat, je podle něj fakt, že ekonomika zpomaluje. S tím lze očekávat zmenšení přetlaku na trhu práce. Navíc se začínají postupně projevovat investice podniků, v rámci kterých firmy nahrazují manuální práce.

"V dalších měsících očekáváme, že míra nezaměstnanosti vlivem příznivých sezonních faktorů ještě poklesne pod hranici tří procent. Ke konci roku se ale naopak vlivem nepříznivých sezonních vlivů vrátí mírně nad tuto úroveň," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se domnívá, že jedním z důvodů, proč nezaměstnanost v srpnu výrazněji neklesla, tak může být fakt, že někteří lidé využili současných podmínek na pracovním trhu a rozhodli se přes léto setrvat v pozici nezaměstnaných. "Jinak na pracovním trhu zůstává vše v zajetých kolejích. Většina firem napříč celou ČR bojuje s akutním nedostatkem zaměstnanců, když převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících, jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví," uvedl.

Hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda upozornil, že každý rok od roku 2015 byl pravidlem pokles míry nezaměstnanosti mezi červencem a srpnem o jednu desetinu procentního bodu. "Letos však nikoli. To svědčí o tom, že míra nezaměstnanosti už opravdu naráží na své dno," dodal.

Související