Urychlení výzkumu léků, projektování nových materiálů, předpověď klimatických změn či zlom ve vývoji umělé inteligence. Potenciál vysokorychlostních kvantových počítačů je podle vědců obrovský. Zatím ovšem nepanuje shoda ani na tom, jak je zkonstruovat, natož zpřístupnit masovému trhu.

Nezastavitelná miniaturizace elektronických součástek v počítačích či chytrých telefonech postupně naráží na hranice mikrosvěta. Tedy takového prostředí, kde je třeba respektovat zákony kvantové mechaniky. Fyzikové, inženýři a počítačoví vědci z celého světa se proto pokoušejí vyvinout počítače nové generace. Ty se označují jako kvantové, protože jejich hardware využívá kvantově mechanické vlastnosti částic.

Když bity nahradí qubity

Namísto klasického bitu, který je nejmenší datovou jednotkou a stavebním kamenem dnešních počítačů, využívají počítače nové generace kvantových bitů neboli qubitů. V praxi to znamená, že místo jedniček a nul, které reprezentují stavy zapnuto a vypnuto, operují kvantové počítače s daleko širší škálou vlastností subatomových částic. Například elektrony nebo fotony mohou být ve dvou stavech současně, což je fenomén nazývaný superpozice. Výsledkem je, že počítač založený na qubitech může provádět mnohonásobně víc výpočtů ve stejném čase než běžný počítač.