Komise začala v roce 2015 vyšetřovat Německo - a v následujících letech také Francii a Rakousko - kvůli podezření, že jejich národní legislativa o minimální mzdě, uplatňovaná na zahraniční řidiče včetně těch českých, porušuje unijní právo.

Řidiči kamionů ze střední a východní Evropy po tři roky čelí rostoucímu tlaku ze strany západních států, které přijetím zmiňovaných zákonů pouze chrání své vlastní trhy před levnější konkurencí, připomněla česká europoslankyně Martina Dlabajová.

„Je neuvěřitelné, že komise přestala tyto země vyšetřovat a odvolává se při tom na projednávání silničního balíčku, které paradoxně západní země v Evropském parlamentu blokují," podotkla.

Komisařka Bulcová v dopise uvedla, že „pozastavení řízení pro porušení povinnosti bylo spojeno s postupem legislativních návrhů, které jsou součástí silničního balíčku".

Silniční balíček upravuje pravidla budoucího fungování kamionové dopravy v Evropě a podle Dlabajové zároveň odráží zájmy České republiky. Evropský parlament ale návrh nových pravidel pro vysílání řidičů v dopravě v červenci odmítl. Celý legislativní proces proto začíná od nuly a europoslanci o něm budou opět hlasovat nejspíš letos na podzim.

Komisařka Bulcová v dopise zástupcům europarlamentu napsala, že po krachu dosavadních jednání nyní komise „zvažuje všechny možnosti dalšího postupu v této věci“. Je prý přesvědčena, že dohoda je přes dosavadní neúspěch možná ještě před koncem funkčního období stávajícího europarlamentu příští rok. „Cílem by mělo být co nejčasnější hlasování pléna EP, na každý pád ještě v letošním roce," napsala.

Dlabajová je ale z červencového hlasování o věci velmi rozčarovaná. „Prokázalo se totiž, jak moc je parlament (EP) v této otázce rozpolcený a že zejména západoevropští kolegové neumějí ctít dojednané dohody a princip kompromisu. Komise svým postojem tento přístup pouze podporuje a rozhodně tím nepřispívá k brzkému vyřešení komplikované situace v mezinárodní silniční dopravě,“ dodala česká europoslankyně.