Svobodný obchod je ve světě střídán zvyšováním cel. A přibývá obav, zda tyto obchodní války nakonec neukončí globalizaci a nepřerostou ve střety vojenské. Odborníci − od ekonomů přes politology až po historiky − varují, že takové nebezpečí hrozí, a dokládají to příklady z minulosti i doby relativně nedávné.

Svět k takovému vývoji sklouzává od světové finanční krize v roce 2008, definitivně od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. Ten nechtěl se založenýma rukama přihlížet, jak USA ztrácejí více než století trvající ekonomickou a tím mocenskou dominanci. Jeho cílem je tento pro většinu americké populace nepředstavitelný proces buď zvrátit, či alespoň zastavit. Před svým zvolením slíbil ochránit pracovní místa a výdělky tamních lidí a nyní oprášil tradici amerického protekcionismu. A pustil se prostřednictvím cel jak do soupeřů, tak do partnerů. Do Číny, která stojí loňskými 375 miliardami dolarů skoro za polovinou amerického obchodního deficitu, ale i do Evropské unie a Německa a donedávna klíčového spojence v řadách NATO Turecka.

Boj o ekonomické prvenství

Nejtvrdší střet se odehrává s hlavním vyzyvatelem Spojených států − Čínou. Ta využila několika desítek let, kdy USA jako hegemon prosadily otevřený obchod a zajistily ve světě elementární bezpečnost. A vybudovala navzdory komunistickému autoritářství a korupci rostoucí tržní ekonomiku. I díky politice levného jüanu, a tedy dumpingovým cenám a kopírování technologií, či rovnou krádežemi duševního vlastnictví zaplavila USA laciným zbožím. To zprvu posloužilo tamním chudým − vždyť na čínských dovozech vyrostl gigantický obchodní řetězec Walmart. Nyní jsou ale reakcí na dovoz už daleko sofistikovanějšího zboží 25procentní cla na čínské výrobky za 34 miliard dolarů ročně. Přišla i čínská odpověď, jež postihne hlavně americké producenty sóji. Existuje nebezpečí, že tato obchodní válka bude eskalovat, protože americký prezident hrozí dalšími cly, která by zatížila dalších 200 miliard čínských dovozů. A že vysoká cla nakonec ochromí celý vzájemný obchod. Tedy export za více než půl bilionu dolarů z Číny do USA i čtvrtinový objem jdoucí opačným směrem.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.