Hypoteční banky zažívaly v Česku v posledních několika letech doslova žně. Kombinace rostoucí ekonomiky, klesající nezaměstnanosti, růstu mezd a zároveň velmi nízkých úrokových sazeb vedla k tomu, že si lidé půjčovali na bydlení jako nikdy předtím. Pro ilustraci: ještě v roce 2014 finanční instituce poskytly úvěry na bydlení za 143 miliard korun. O rok později suma vzrostla na 184 miliard a v rekordním roce 2016 dokonce na 218 miliard korun.

V loňském roce sice objem nových hypoték mírně klesl na 216 miliard korun, ale i to bylo číslo, které se nejspíš jen  tak opakovat nebude. Údaje za letošní první pololetí jsou totiž nejnižší za poslední tři roky: 100 miliard korun. Už to naznačuje určitý ústup hypoték ze slávy, a to především kvůli zpřísňující se regulaci, kterou zavádí Česká národní banka.

Další "utahování" podmínek pro získání úvěru na bydlení od října bude mít podle odhadů finančních institucí opět za následek propad v objemu peněz, které klientům půjčí na pořízení bytu nebo domu. Nejoptimističtější předpoklady hovoří o desetinovém, nejpesimističtější dokonce o třetinovém poklesu hypotečního trhu. "Na základě dostupných dat a našich zkušeností odhadujeme pokles v rámci trhu o 15 až 20 procent," drží se zlaté střední cesty ředitel úvěrových produktů UniCredit Bank Martin Podolák.

Pokud tento střední odhad přepočítáme na peníze a vztáhneme k loňskému roku, kdy finanční instituce poskytly od října do prosince úvěry na bydlení za bezmála 55 miliard, propad vychází zhruba na 10 miliard korun jen za poslední kvartál. Lepší situace ale nebude ani příští rok.

Sazby porostou, shodují se banky

K přísné regulaci ČNB, kterou je téměř nemožné obejít nějakým "fíglem", se navíc přidá také zdražování hypoték. Úroky se sice svému dnu z konce roku 2016 (průměrná sazba tehdy činila 1,77 procenta) už před časem vzdálily, politika ČNB ale povede k jejich dalšímu růstu. Centrální banka v rámci utahování měnové politiky zvyšuje své základní sazby: naposledy to učinila v srpnu.