Západní liberální demokracie si za své oslabení vlastně mohou samy. K jinému závěru nemůže člověk dojít, když se podívá na zprávu deníku Financial Times o praní špinavých peněz v estonské pobočce dánské banky Danske Bank. Ta skandálu čelí už od jara letošního roku. Ale teprve nezávislé vyšetřování ukázalo neuvěřitelný rozměr toho, kolik peněz bylo přes tuto pobočku vypráno z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu směrem na Západ. Pobočkou jen v roce 2013, kdy podivné transakce vrcholily, proteklo na 30 mi­liard dolarů. A vyšetřovatelé zprávy, kterou si banka sama objednala, se diví, že si toho nikdo nevšiml. Praní peněz probíhalo od roku 2007 do roku 2015. Věcí se zabývá estonský i Evropský parlament. V podstatě se čeká na závěry interního vyšetřování dánské banky, které mají být oficiálně zveřejněny do konce září.

Podobný případ letos v únoru řešilo Lotyšsko, které je na rozdíl od Estonska nechvalně proslulé tím, že jeho silný bankovní sektor poskytuje různé služby klientele z oblasti bývalého Sovětského svazu a jehož bankovní dozor má problémy všechno uhlídat. Vždyť i pád druhé největší banky v roce 2008 vedl k nevídané hloubce lotyšské finanční krize, která měla v rámci střední Evropy asi nejdrsnější průběh. Letos na jaře se do problémů dostala třetí největší banka ABLV poté, co na ni americké regulační orgány upozornily, že nejspíš pere peníze pro Severní Koreu, na niž se vztahují široké mezinárodní sankce. Banka je od června v likvidaci.