Blíží se volby. To bude v Česku nyní poměrně časté konstatování, protože po letošních místních a senátních budou hned na jaře následovat evropské, další rok krajské a senátní a tak dál každý rok až do roku 2026, pokud mezitím nebudou nějaké volby mimořádné. Stejně jako se volby a kampaň s nimi spojená stanou pevnou součástí našeho veřejného života, to samé lze říci i o dezinformacích šířených prostřednictvím sociálních sítí ve snaze ovlivnit rozhodnutí voličů.

Bez ohledu na to, jak dopadne vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby v roce 2016, je třeba se připravit na to, že volby jsou ve zvýšené míře příležitostí pro kohokoliv manipulovat veřejným míněním. Z posledních dnů známe tři případy související s aktuální politickou situací.

Švédská vládní obranná kybernetická agentura varovala, že zaznamenala před parlamentními volbami, které se konají příští týden, zvýšený počet botů − automatických účtů − a jejich intenzivnější aktivitu na so­ciální síti Twitter. Mezi červencem a srpnem letošního roku se počet těchto virtuálních robotů diskutujících o švédské politice zdvojnásobil. Podle výzkumu agentury je u nich o 40 procent větší pravděpodobnost, že podporují Švédské demokraty, populistickou nacionalistickou formaci, aktuálně vedoucí v průzkumech, než u skutečných twitterových účtů živých lidí.

Švédové se přitom na virtuální politický boj a pokusy o ovlivnění politiky dlouho a pečlivě připravovali. Na sedm tisíc státních zaměstnanců dostalo zvláštní školení proti manipulaci informacemi, návod, jak odhalit dezinformace, dostali školáci i domácnosti.

Studie vědců působících na univerzitě ve Warwicku zase odhalila jinou souvislost mezi politickými názory a aktivitou na sociálních sítích. Srovnávali místa zvýšeného útoku na uprchlíky v Německu se sociálně ekonomickými daty a došli k překvapivému zjištění: na místech, kde byla na hlavu vyšší aktivita na sociální síti Facebook, než je celoněmecký průměr, vzrostl počet útoků na uprchlíky o padesát procent.