Prázdniny končí, žáci a studenti se vracejí do škol. V Parklandu na Floridě přivítala na tamní střední škole studenty i vyučující řada novinek. Například 52 bezpečnostních kamer, které monitorují celý areál. Tamní školský úřad do tohoto systému investoval 6,2 milionu dolarů.

Všichni studenti a zaměstnanci školy mají nové elektronické "ID", tedy průkazy totožnosti, bez kterých se jinak přes vstupní brány nedostanou. Pro návštěvy je vyhrazen jeden zvláštní vchod, kde jsou přes neprůstřelné sklo zevnitř monitorovány videem. V celém kampusu je patnáct zaměstnanců ochranky, kancelář šerifa v Parklandu navíc poskytla další tři lidi.

Rodiče požadovali, aby byla škola u vstupů nově vybavena i bezpečnostními rámy. Ty ale zatím vedení školy z logistických důvodů (při ranním příchodu studentů by se tvořily fronty) neinstalovalo. A neprošel ani návrh, aby studenti měli průhledné tašky a batůžky, aby byl transparentně vidět jejich obsah. Toto opatření odmítli kvůli ochraně soukromí sami studenti. Mnozí si ovšem pořídili neprůstřelné desky, které jim v batozích chrání záda.

Kolem celého kampusu přibyly ploty. Tak aby byl zajištěn, jak médiím vysvětlil ředitel školy Robert Runcie, "další, sekundární ochranný perimetr". Jeden komplex budov byl pak nově oplocen přímo uvnitř areálu. Tady se však učit nebude, sem zatím nesmí ani studenti. Za čtyřmetrovým plotem je to, co policie a vyšetřovatelé stále nazývají "crime scene". Místo činu.

Letos 14. února, na svatého Valentýna, tady devatenáctiletý střelec, bývalý student školy, zavraždil sedmnáct lidí − čtrnáct žáků a tři dospělé.

Studenti vyšli do ulic

Nebyl to největší obdobný masakr. Tragický rekord drží "střílečka" z loňského října v Las Vegas, kde pachatel ze svého hotelového apartmá postřílel 58 návštěvníků koncertu country. A nebylo to ani největší vraždění ve škole. V tomto ohledu předčí Parkland dvacet mrtvých žáků prvního stupně a šest dospělých, které postřílel mladý vrah před Vánoci 2012 na základní škole v Newtownu v Connecticutu.

Parkland byl ale výjimečný něčím jiným. Po mnohých předchozích tragédiích to byli vždy spíše politici, kdo volal po změně, po tom, aby se změnily, zpřísnily zbraňové zákony. V reakci na Newtown to byl například tehdejší prezident Barack Obama. Pozůstalí, zdrceni tragédií, neměli na aktivní, či dokonce masivní nátlakové akce sami dost sil. A výsledek pak byl vždy stejný, nestalo se nic. Na federální úrovni, tedy v americkém Kongresu, se v agendě zbraňových zákonů nepohnul ani paragraf.

Po Parklandu to bylo jiné, přesněji vypadalo to jinak. Nesmyslné vraždění poslalo ze školních lavic "do ulic" spolužáky zavražděných studentů. A tato generace se ukázala být dosud nepoznaným fenoménem. Mladí lidé, plni naštvanosti, energie, nesvázáni konvencemi dospělých. Ale zároveň už dost staří na to, aby je politici museli brát vážně.

Studenti na hranici volebního věku osmnácti let už dokážou vystupovat sami za sebe a například přes sociální sítě umí svůj apel rozšířit rychleji než starší generace. Zároveň jsou ale stále ještě "dětmi" v tom smyslu, že generace jejich rodičů se o ně bojí, chce jim pomoci a jejich mladistvý elán zaštítí kontakty, vlivem a také financemi.

V prvním náporu tak Parkland skutečně pohnul Amerikou. Přímo na Floridě republikánský guvernér Rick Scott několik týdnů po střílení, na začátku března, podepsal přísnější zbraňovou legislativu. Byl zvýšen věkový limit, z 18 na 21 let, pro možný nákup zbraně. Na tři dny byla prodloužena "čekací doba", kterou má prodejce na to, aby prověřil totožnost a bezúhonnost zájemce o zbraň. A na Floridě bylo zakázáno přídavné zařízení (bump stock), které z poloautomatické zbraně činí samopal a které například použil loni v říjnu vrah v Las Vegas.

Legislativa, kterou podepsal guvernér Scott, ovšem zároveň mířila i k posílení bezpečnosti škol. Na Floridě pro ně byly uvolněny finance na bezpečnostní opatření, která přijali přes prázdniny právě v Parklandu, na ochranky, na kamerové systémy a tam, kde to půjde, na bezpečnostní rámy. A také: na výcvik a vyzbrojení přímo zaměstnanců škol.