Hodně se teď mluví o tom, jak by bylo dobré, kdyby se děti víc zajímaly o technické vzdělání. Přemanaže­rováno a překoučováno už je dost a youtuber taky nemůže být každý. Takže se časem ukáže, že král je nahý, zatímco technické dovednosti budou v civilizaci závislé na technice vždycky potřeba. Určitě se s tím tedy bude něco dělat: založí se komise, rozjedou se programy, peníze potečou proudem, pár lidí s kamarády na správných místech se bude mít dobře − a to bude asi tak všechno, pro příklady nemusíme daleko.

Já na technické škole maturoval. Byla to průmyslovka zaměřená na elektrotechniku a dost těžká, takže z mých spolužáků v prvním ročníku to k maturitě dotáhla zhruba polovina. Za onoho času byl v kurzu bigbít, i rozhodl jsem se své školní znalosti zúročit stavbou elektrické kytary a zesilovače. Jenže ten nefungoval, tak jsem se pro radu obrátil na profesora elektroniky. Nevěděl. Nakonec jsem na to přišel sám a myslím, že mi stavba těch dvou strojů dala víc než celá průmys­lovka, přestože na ní jsem z technických předmětů prolézal s odřenými zády. I když jsem měl techniku od dětství rád, po maturitě jsem raději šel na školu úplně jiného zaměření.