Větu biblického Kazatele "Nic nového pod sluncem" je možné vyložit si tak, že už se všechno zkoumalo a na všechny otázky existují odpovědi. Dokonce je možné do jisté míry souhlasit s tím, že na řadu zajímavých otázek odborná literatura odpovědi nabízí. Často se setkáváme s názorem, že určité tvrzení je pravdivé, protože ho podpořily vědecké studie. Ty můžeme na internetu dohledat například pomocí služby Google Scholar, přístupné veřejnosti. Samotný fakt, že se jedná o publikovanou studii, ale neznamená, že je možné jí věřit.

V první řadě je třeba odlišit vědecké časopisy od populárních magazínů, nebo dokonce blogů. Vědecké časopisy publikují původní výsledky výzkumu a odlišují se tím, že v nich existuje recenzní řízení. Autor pošle výsledky svého bádání do odborného časopisu, následně je posoudí jeden či více odborníků − recenzentů z různých koutů světa. Zpravidla se jedná o anonymní proces, kdy autor nezná recenzenty a recenzenti neznají autora. Redakční rada na základě posudků rozhodne, zda je článek možné po úpravách publikovat, přepracovat, nebo jej odmítne. Důsledné recenzní řízení umožní, aby vyšly pouze relevantní výsledky. Tyto mechanismy ale někdy selhávají.

Některé časopisy publikují pouze na základě poplatku a recenzní řízení je formální, nebo úplně chybí. Některé studie jsou tak sice publikované, ale nejsou věrohodné. Dochází dokonce ke vzniku takzvané junk science, kdy se vyložené nesmysly prezentují jako vědecké studie a část veřejnosti jim věří. Pokud se tedy rozhodneme tvořit svůj názor na základě vědeckých článků, je vhodné se nejdříve podívat na vydavatele. Internet nabízí možnosti, jak identifikovat podezřelý časopis − stačí zadat jeho název do vyhledávače spolu s klíčovými slovy scam, fake, suspicious a podobně.

Dobré vědecké časopisy bývají pod hlavičkou prestižních nakladatelství jako Routledge, Elsevier, Sage, i když ani to není zárukou, že je časopis skutečně kvalitní. Publikuje časopis podezřele mnoho studií? Pocházejí autoři převážně ze zemí třetího světa? Jsou psané špatnou angličtinou? To vše jsou varovné znaky, že se jedná o nevěrohodný zdroj.

Pokud je časopis věrohodný, je vhodné se podívat alespoň na abstrakt studie. Zpravidla obsahuje informaci o použité metodice a velikosti výzkumného vzorku. Zjednodušeně můžeme rozlišit studie kvalitativní a kvantitativní − kvantitativní výzkum je zaměřený na zobecnění, zatímco kvalitativní na vytváření teorie. Pokud je daná studie kvalitativní (například v podobě analýzy rozhovorů), není možné výsledky zobecňovat a stěží může podpořit nějaké obecné tvrzení. Pokud je daná studie kvantitativní (třeba dotazníkové šetření), je dobré zamyslet se nad tím, zda je výběr respondentů skutečně reprezentativní. Až tehdy může příslušná studie podpořit určitý argument.

Někteří odborníci označují současnou situaci za alarmující, protože vznikají tisíce studií, z nichž části není možné věřit. Důvěra v akademickou literaturu se tak může ocitnout v ohrožení. Víc než kdy jindy je důležité nejen kritické myšlení a zdravý rozum, ale i práce spojená s ověřením zdrojů našich informací.