Posvítíme si na financování a hospodaření neziskovek a ušetříme na dotacích pro ně až několik miliard, nechala se v létě slyšet ministryně financí Alena Schillerová. Po kritice odkazující zejména na to, že nelze tisíce nevládních neziskových organizací (NNO) šmahem zahrnout do jedné skupiny, ministryně zařadila zpátečku: šlo prý jen o odhady, více ukáže až detailní analýza. A za nesmysl označil původně zmiňované až třímiliardové úspory i premiér Andrej Babiš.

Kolik funguje v Česku neziskovek? Kolik dostávají peněz z veřejných rozpočtů? Do jakých oblastí směřují? A kdo inkasuje od státu nejvíce peněz?

Zřejmě největším problémem je skutečnost, že pojem "nevládní nezisková organizace" je velice široký. Vejdou se do něj nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace i spolky (dříve občanská sdružení). Celkem jich podle údajů Českého statistického úřadu fungovalo na jaře roku 2017 bezmála 130 tisíc. Drtivou většinu přitom představují spolky a pobočné spolky: je jich 120 tisíc. Církevních organizací pak statistici napočítali zhruba čtyři tisíce, nadací a nadačních fondů jsou podle nich asi dva tisíce.

Nevládní neziskové organizace jsou v Česku financovány z několika zdrojů a je prakticky nemožné z veřejných informací vypátrat, kdo, komu a kolik přispívá. Vláda si kvůli tomu už několik let nechává zpracovávat rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů, který obvykle zveřejňuje v prvním kvartálu každého roku.

Letošní zpráva, hodnotící rok 2016, nicméně dosud zveřejněna nebyla. Premiér Andrej Babiš byl totiž údajně nespokojený s kvalitou analýzy, a tak zadal ministryni financí Aleně Schillerové, aby do konce srpna vypracovala zprávu novou.