Už delší dobu si veřejnost i investiční profesionálové kladou otázku, jak naložit s volnými penězi v době, kdy vklady na spořicích účtech bank nenesou téměř žádný úrok. Je vhodné jít do dluhopisových fondů, které jsou konzervativní, také nepříliš výnosné, navíc v době, kdy zrychluje inflace? Je v současnosti sázka na akcie příliš riskantní, když jsou světové indexy opět blízko historicky nejvyšších hodnot a množí se varování, že se akciové trhy propadnou?

Že nervozita stoupá, dokládá i nedávné varování stratégů z investiční banky Morgan Stanley: výprodej akcií, který otřásl trhy v únoru, se může brzy zopakovat.

Úrokové sazby se v Česku sice začínají pozvolna zvedat, ale hlad po investicích, které ponesou alespoň několik procent ročně, stále trvá. "Pozitivní na prostředí nízkých úrokových sazeb je poznání, že pokud lidé chtějí zhodnotit peníze, nejsou vklady v bankách úplně ideální investicí," říká člen vedení České národní banky Tomáš ­Nidetzký. Zatímco v 90. letech měli ­tuzemští střadatelé většinu svých volných peněz na účtech bank, trend se postupem času začíná měnit a Česko se i v investování přibližuje Západu − už několik let rostou investice do podílových a penzijních fondů.

Nidetzký ale upozorňuje i na negativní stránku toho, že lidé hledají alternativy k někdejším výnosům na depozitních účtech: někteří přeceňují své schopnosti rozpoznat rizika a peníze dávají například i do riskantních firemních dluhopisů, jejichž nabídka roste.

Pro mnohé investory může být současný akciový trh, jehož vzestup trvá už dekádu, plný varovných signálů, že dobré časy akcií brzy skončí. Dvacetiprocentní propad akcií Facebooku, který nastal v červenci, byl největší jednodenní ztrátou na konkrétním akcio­vém titulu v historii. K tomu se přidává i obava z obchodních válek mezi velmocemi a výhled, že hospodářský růst na největším akciovém trhu − v USA − už dosahuje vrcholu a ve druhé polovině roku zpomalí. Proto například americké akcie čeká podle investičního stratéga Leuthold Group Jima Paulsena "problém tří procent." Do konce roku překročí tříprocentní hranici hned tři americké ekonomické ukazatele: růst mezd, spotřebitelská inflace a výnos klíčového desetiletého státního dluhopisu. "Investoři by měli zůstat u akcií i přes potenciál mnohem větších turbulencích než dosud, jen by měli šířeji diverzifikovat," cituje Paulsena agentura Bloomberg.

Investiční odborníci, oslovení HN, se tímto názorem vesměs shodují. Pro investora mohou být stále dobrou volbou vyvážené investice formou různých podílových fondů. Do fondového byznysu navíc přicházejí digitální inovace a dostupnější jsou i levné ETF − pasivní fondy, které jen kopírují indexy. I investice do některých akciových fondů nemusí být v dlouhodobém pohledu špatná volba, pokud se vyhnete předraženým titulům z oblasti internetové ekonomiky v USA, pro které se vžila zkratka FAANG (Facebook, Amazon, Apple, Netflix a Google) či riskantním podnikům, jako je Tesla. Investice je vhodné rozprostřít i na rozvíjející se trhy, které možná dočasně oslabil problém Turecka. Odborníci na investování také radí zvážit fondy, zaměřené na firmy, které budou mít prospěch z digitalizace výroby a využití umělé inteligence. Nápady zmiňované v anketě HN nicméně nepředstavují investiční doporučení a vždy je vhodné konkrétní investice konzultovat s odborníky.

Igor Müller (40) - Dvě třetiny bych investoval do akcií a třetinu bych držel v hotovosti

Portfolio manager z NN Investment Partners. Je spoluzodpovědný za asi 12,9 miliard korun zainvesovaných ve středoevropských akciových fondech. Fond Účastnický růstový, z nabídky NN, vykázal za minulý rok zhodnocení přes 14 procent, největší na trhu.