Městečko Preševo na jihu Srbska vypadá v žáru letního slunce jako podobná města o pár kilometrů západněji za hradbou hor v Kosovu. V ulicích je slyšet albánština a čerpací stanice u hlavní silnice směřující z Bělehradu do Makedonie patří firmě, která má benzinky i v Kosovu. Vedle dinárů bere bez problémů i eura, kterými se platí v Kosovu.

O Preševu a dalších dvou okresech s většinovou albánskou populací v jižním Srbsku nejspíš uslyšíme v září, kdy se pod záštitou Evropské unie mají setkat srbský prezident Aleksandar Vučić a jeho kosovský kolega Hashim Thaci. Oba v minulých týdnech začali sondovat možnost změny hranic Kosova, které Bělehrad neuznává a blokuje tím plné mezinárodní uznání deset let starého státu, kde většinu z 1,8 milionu obyvatel tvoří právě Albánci.

Představy o změně hranic jsou různé. Kosovská vláda plně neovládá sever země, kde mají většinu Srbové, kterým jinak menšinová práva zajišťuje především dohled mezinárodního společenství od války v letech 1998 až 1999.