V pondělí arménský odvolací soud nařídil propuštění z vazby bývalého prezidenta této kavkazské země Roberta Kočarjana. Za mříže se dostal o dva týdny dříve kvůli překročení pravomocí při potlačení opozičních demonstrací v březnu 2008. Soud rozhodl, že exprezident byl chráněn imunitou. Většina pozorovatelů se ale shoduje na tom, že imunitu mu zajistila hlavně nespokojenost Moskvy, klíčového spojence Arménie v bezpečnostní oblasti.

Před deseti lety protestovaly desetitisíce obyvatel Jerevanu proti zmanipulovaným prezidentským volbám, po nichž Kočarjan předal úřad svému favoritovi Serži Sarkisjanovi. Při srážkách s policií a armádou zahynulo deset lidí, stovky byly zraněny. Část předáků opozice skončila ve vězení, ale relativně rychle byli amnestováni.

Titíž lidé, kteří trpěli pod policejními obušky, se v dubnu účastnili arménské sametové revoluce. Tu vyvolala Sarkisjanova snaha změnit ústavu a dál vládnout i jako premiér. Tentokrát byly protesty úspěšné a jejich lídr Nikol Pašiňjan se stal premiérem.

Pod tlakem obyvatel byli vzati do vazby Kočarjan a někdejší náčelník generálního štábu armády Jurij Chačaturov, současně tajemník Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, hlavní vojenské organizace vedené Ruskem. Moskva dala najevo, že se jí to ale opravdu nelíbí.

"Nová elita v Jerevanu ještě nemá zkušenosti ze zahraniční politiky," vysvětluje následné propuštění exprezidenta moskevský odborník na Kavkaz Sergej Markedonov.