Česká letadla L-159 se loni ve službách irácké armády úspěšně zapojila do bojů proti islamistickým teroristům o město Mosul. Do Spojených států dorazila další zásilka těchto letounů, na kterých se cvičí američtí piloti. Na podvozky Tatra dodávané do Indie montuje tamní státní zbrojovka houfnice, odpalovací systémy balistických střel i radary. Zásobovací informační systém MCC české firmy Aura si v loňském roce pořídila mimo jiné i armáda Spojených arabských emirátů a zbraněmi a municí z Česka po sobě v Jemenu zřejmě stříleli povstalci i vládní oddíly podporované Saúdskou Arábií, tradičně jedním z největších zákazníků českých firem.

Tuzemský zbrojní průmysl zažívá v posledních letech zlaté časy. Kolem 90 procent jeho produkce jde na export, jehož hodnota se za deset let ztrojnásobila a v dosud rekordním roce 2016 dosáhla 18,6 miliardy korun. Loni však export poprvé po sedmi letech poklesl zhruba na 15 miliard korun, což překvapilo i Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu, která sdružuje nejvýznamnější firmy v oboru a hájí jejich zájmy. "Nekonečný růst neexistuje, ale myslel jsem si, že 20 miliard zlomíme," říká šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Celková hodnota licencí na vývoz vojenského materiálu, které domácím výrobcům a obchodníkům udělilo na rok 2017 ministerstvo průmyslu a obchodu, skutečně dvacetimiliardovou hranici překročila. Uskutečněné kontrakty ale zůstaly zhruba o třetinu nižší. "Tak velký rozdíl nepamatuji," podivuje se Hynek.

Export zbraní se za deset let ztrojnásobil. Loni ale poprvé po sedmi letech klesl.

Pokles ve srovnání s rokem 2016 vysvětluje Hynek hlavně rozložením nasmlouvaných dodávek do několika let, což se ale dělo i v letech rekordního růstu. Firmy také pracují na hraně svých výrobních kapacit, a navíc se v loňském roce neuskutečnila žádná obří dodávka, jakou bylo v roce 2016 předání pěti letadel L-159 irácké armádě. Zbrojaři tak vážné důvody k obavám nemají, přestože si z rostoucích celosvětových výdajů na obranu ukrojili méně než dříve. Zbrojní průmysl ale z velké části táhnou zbraně vyvinuté před desítkami let, zatímco inovativní produkty, které se úspěšně prodávají i na náročných západních trzích, zůstávají doménou menších firem a tvoří jen malou část české zbrojní produkce.

Letadla, podvozky a obrněnce

Podle Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného institutu (SIPRI), který sleduje světový obchod se zbraněmi, vyvezla Česká republika v posledních deseti letech vrtulníky, letadla, obrněná vozidla, tanky, samohybné houfnice a další těžkou vojenskou techniku v naprosté většině do afrických, asijských a jihoamerických zemí. Letecká a pozemní technika tvoří stabilně zhruba 60 procent vývozu vojenského materiálu z Česka.

Světové výdaje na obranu

Významnou položku představují zejména letouny L-159. V 90. letech je vyvinul největší český výrobce letecké techniky Aero Vodochody, jemuž stát před dvaceti lety za 52 těchto strojů zaplatil 72 miliard korun. Kontrakt firmu zachránil před krachem, české letectvo však posléze zjistilo, že letounů potřebuje jen asi polovinu, a zbývající stroje se dlouho pokoušelo prodat. To se podařilo až před čtyřmi lety, kdy se Irák rozhodl koupit 12 letadel zhruba za čtyři miliardy korun. Dalších 21 letounů L-159 koupila ve stejném roce soukromá americká firma Draken International, která je při výcviku armádních pilotů používá k simulaci letadel protivníka.