Připomíná to dětskou karetní hru "záchod". Zpod vratkého domečku se tahají karty a čeká se, na kterého z hráčů se konstrukce zhroutí. V posledních týdnech světové finanční trhy karty tahají zpod Turecka. Konstrukce vybudovaná prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem působí stále vratčeji a vratčeji. Okolostojící hráči už přemýšlejí, jak se uchránit před eventuální nákazou. Největší obavy má Evropa, především skrze své banky s vysokou expozicí vůči Istanbulu. Exper­ti ale nevylučují ani možnost nové asijské krize a v případě problémů nad Bosporem dozajista nebudou mít radost ani v Moskvě či Pekingu. A to se řeší pouze ekonomické dopady. Jako určitý nárazník mezi Evropou, Asií a Afrikou by totiž problémy Turecka mohly ještě více rozpumpovat například uprchlickou krizi.

Cla za hříšného kněze

Turecká lira je oproti začátku roku vůči dolaru níže o třetinu a dále padá, inflace je na historickém šestnáctiprocentním maximu. Zahraniční dluh se prodražuje, přesto centrální banka − která je již naprosto v područí nejvyšších vládců země − zatím nehodlá zvednout základní sazbu.

Aktuálním problémem číslo jedna je pak eskalující diplomatická roztržka na trase Ankara−Washington, jejíž podstatou je dvouleté turecké věznění amerického evangelického pastora Andrewa Brunsona kvůli podezření z terorismu. Tureckou neústupnost v tomto případě pak minulý týden Donald Trump potrestal zdvojnásobením (na 50 procent) cel na tureckou ocel a uvalením dvacetiprocentních cel na hliník. A věřitele rozhodně neuklidňují Erdoganovy aktuální reakce na veškeré problémy ve stylu: "Oni mají své dolary. My máme svou pravdu, svou víru, svého Alláha."