Nabídek podnikových dluhopisů v posledních letech přibývá. V době, kdy z peněz na spořicích účtech lidé získají úrok jen několik málo desetin procenta, není výjimkou, že alternativní firemní nabídky dluhopisů slibují až dvouciferný výnos. Problém ale je, že mezi emitenty figurují i velmi netransparentní společnosti nebo takové, které má stát na černé listině nespolehlivých plátců DPH.

"Mnoho podniků zjistilo, že jsou schopné se prostřednictvím dluhopisů financovat za nižší sazby, než které by jim poskytly banky. A zároveň je přes dluhopisy možné zaplatit i projekty, které by banky s ohledem na rizikovost nepodpořily," říká Jiří Pech, investiční analytik centrály sdružující nezávislé finanční poradce Broker Trust.

Drobným investorům, kteří chtějí zhodnotit několik desítek či stovek tisíc pracně uspořených korun, proto raději experti investice do podnikových dluhopisů ne­doporučují. Lidé podle nich v drtivé většině případů nedokážou posoudit schopnost společnosti splácet dluhy a neuvědomují si ani riziko, které se s podnikovými dluhopisy pojí.

"Lidé, kteří do toho jdou, většinou nechápou, že úroky z tohoto typu dluhopisů by měly být úplně na jiné úrovni. Kolem roku 2007 nesly podnikové dluhopisy úrok kolem 16 procent a investoři si jich tehdy nevšímali," popisuje portfolio manažer Partners investiční společnosti Martin Mašát. To bylo ale v dobách, kdy i státní dluhopisy, jejichž výnos se teď pohybuje kolem jednoho procenta, nabízely čtyřprocentní úrok a takřka bezrizikovou investici. V porovnání se státními dluhopisy jsou ale firemní cenné papíry mnohem nebezpečnější. Bankrot podniku je totiž mnohem pravděpodobnější než bankrot státu.

"Z mé osobní zkušenosti přesto čeští investoři považují korporátní bondy za obdobně rizikový nástroj jako dluhopisy státní a nebojí se do jedné emise dát i významnou část svého majetku," uvádí Pech. To je ovšem hazard zvlášť v případě, že společnost, která dluhopisy vydala, investor dlouhodobě nesleduje a není schopný si udělat podrobnou analýzu jejího hospodaření.

Bez záruky

Podnikové dluhopisy je možné rozdělit na dvě skupiny. První tvoří ty s investičním ratingem, tedy de facto se známkou kvality přidělenou renomovanou nadnárodní agenturou. Takových ale v Česku moc není. Vydávají je jen velké společnosti, jako je ČEZ nebo některé banky. Pro investory znamenají větší jistotu zisku, úroky z nich ale také obvykle bývají nižší.