Brněnský Ústavní soud bude muset řešit ojedinělý spor: zestátnění rybníků, které patřily církvím, ale stát je počátkem 90. let prodal v privatizaci. A to i přes blokační paragraf, který zmrazil nakládání s bývalým církevním majetkem, jejž církve vlastnily při převratu v únoru 1948.

Na Ústavní soud se obrátily velké rybářské podniky, které na rybnících od počátku 90. let hospodaří − lídr tuzemského trhu Rybářství Třeboň a Rybářství Chlumec nad Cidlinou. Soudy loni přikázaly, že rybníky musí vrátit státu, aby mohly být vydány církvím. A obě firmy neuspěly ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

Třeboňští rybáři se neúspěšně soudili se třemi farnostmi, společnost z východočeského Chlumce prohrála spor s benediktinským opatstvím z pražského Břevnova.

Církevní restituce

1991 – sněmovna schvaluje tzv. blokační paragraf zákona o půdě, podle něhož nelze převádět původně církevní majetek do vlastnictví dalších osob.

1993 – Rybářství Třeboň i Rybářství Chlumec nad Cidlinou jdou do privatizace včetně církevních
pozemků a rybníků.

2013 – začíná platit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Církve a náboženské řády mají dostat zpět majetek, který vlastnily v únoru 1948, či adekvátní náhradu.

2017 – soudy rozhodly, že obě rybářství získala některé rybníky neoprávněně a mají je vrátit státu, aby o jejich vydání mohli požádat jejich původní vlastníci.

V obou případech jde jen o několik rybníků, tedy zlomek z celkového majetku uvedených firem. Rybářské firmy se ale cítí poškozeny a zdůrazňují, že bývalé církevní rybníky privatizovaly v dobré víře.

Ústavní soud už zaregistroval podnět ke sporu, který Rybářství Třeboň prohrálo s římskokatolickou farností v Novosedlech nad Nežárkou o dvanáctihektarový Farský rybník. "Namítají porušení práva vlastnit majetek a práva na spravedlivý proces," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Další ústavní stížnost ve sporu s farností z Českého Krumlova podají rybníkáři v nejbližších dnech.

Ředitel Rybářství Třeboň Jan Hůda tvrdí, že rybníky nabyli v dobré víře. Řídili se pokyny tehdejšího Fondu národního majetku, který nakázal zahrnout do privatizačního projektu vše, co potřebují k výrobě. Tak do něj dali i zmíněné rybníky.

"Žádný úředník neřekl, že děláme špatně, když jsme je dali do zakladatelského projektu. A to i s poznámkou, že jsou majetkem církve," tvrdí Hůda, který byl u privatizace od počátku.

Tehdy byl ředitelem státního podniku a podklady pro privatizaci připravoval, a dokonce podepsal protokol o předání. A na druhé straně byl i tím, kdo podepsal protokol o převzetí za nového majitele. Právě jeho dvojrole i to, že v privatizačním projektu je uvedeno, že před rokem 1950 pozemky patřily církvi, vedly soud k tvrzení, že firma rybníky nedrží v souladu s dobrými mravy.

To, že by si privatizaci připravil pro sebe, ale odmítá. "Podnik šel do kuponové privatizace, uspěli jsme proti sedmi dalším projektům," poukazuje a zdůrazňuje, že rybníky firma i zaplatila.

Minulý týden se pak na Ústavní soud obrátilo i Rybářství Chlumec nad Cidlinou. To by mělo zase vrátit dva rybníky u Nového Bydžova − desetihektarový Štěpánovský a poloviční Nový, které původně patřily řádu strahovských benediktinů.

I v tomto případě soudy konstatovaly, že rybníky a další dva hektary okolních pozemků získala firma v rozporu s blokačním paragrafem, a převod tak byl absolutně neplatný. "Nabyvatel nemohl být v dobré víře, že je oprávněným uživatelem pozemků," uvedl Krajský soud v Hradci Králové, podle něhož údaje v privatizačním projektu také musely vzbudit pochybnosti.

Ředitel chlumeckého rybářství Ladislav Vacek to ale odmítá. Podle něj benediktini přišli o rybníky už při první pozemkové reformě v roce 1920. Církev pak prý až nyní přišla s doklady, že v roce 1935 část majetku dostala zpět jako zmírnění křivd první pozemkové reformy a že byly v dubnu 1948 znárodněny podruhé.

"Jenže to v době, kdy šly rybníky do privatizace, v podkladech nebylo," říká Vacek, který byl u privatizace stejně jako Hůda − byl vedoucím účtárny státního rybářství.

Rybářství Třeboň již rybníky předalo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. "Prozatím jsme uzavřeli s rybáři dohodu o užívání," uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka, podle něhož nyní čekají, až církve požádají o vydání.

V případě východních Čech podle Ležatky běží proces převzetí. V tomto případě se ale dohoda o dalším využití s rybáři nerýsuje. "Ať si na nich hospodaří, kdo chce," konstatuje rezolutně Vacek. "Považujeme to za obrovskou křivdu, já se tam už ani nepojedu podívat, protože by mně krvácelo srdce," říká.

Související