Kauza korunových dluhopisů s nulovou daní z úroků byla jedním z důvodů, proč loni padl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nyní se v roli premiéra pokusí zdanit zisky z těchto cenných papírů, které v roce 2012 vydaly stovky firem.

Mohlo by se tak podařit zdanit část ze sumy, kterou by stát získal, pokud by se korunové dluhopisy danily po celou dobu jejich platnosti. Změna, která začne platit nejdříve v roce 2020, by tak mohla přinést miliardy korun ročně.

Zákon ve zmíněné době říkal, že úroky se u každého cenného papíru zaokrouhlují na celé koruny dolů. U korunových dluhopisů to tedy znamenalo nulovou daň. Stát tak chtěl lidem umožnit výhodné nákupy státních spořicích dluhopisů. Když však výjimku v zákoně objevily soukromé společnosti, vydaly v roce 2012 korunové dluhopisy v hodnotě 120 miliard korun. Vzápětí byla úleva zrušena a vydávání korunových dluhopisů takřka přestalo.

120 miliard

korunových dluhopisů vydalo v roce 2012 přes 400 firem. Využily tak končící možnosti zaokrouhlovat výnosy z cenných papírů na celé koruny dolů, takže z korunových dluhopisů plynuly nezdaněné zisky. Vláda to chce na druhý pokus změnit.

Ministerstvo financí chce nyní zdanit i emise, jichž se daň původně netýkala. "Podporujeme záměr, aby byly příjmy plynoucí z korunových dluhopisů zdaněny stejným způsobem bez ohledu na to, kdy byly vydány," uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

Ministerstvo se tak vrací k návrhu, který vloni v únoru předložil Babiš coby ministr financí. Reagoval tím na zveřejnění informací, že holding Agrofert, který vlastnil, vydal v roce 2012 tři miliardy korunových dluhopisů s desetiletou splatností na šestiprocentní úrok. Babiš jich v následujících dvou letech polovinu odkoupil, z čehož mu do roku 2022 plyne nezdaněný roční příjem 90 milionů korun. O ten se zajímala i sněmovna a byl to jeden z důvodů, proč premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odvolal Babiše z postu ministra.

Vláda sice loni Babišův návrh podpořila, už tehdy však bylo jasné, že sněmovna ho do voleb schválit nestihne. Zdanění se mělo týkat cenných papírů, které si lidé kupovali od vlastních firem nebo byli s emitenty jinak spojeni. Nyní ministerstvo financí hodlá zdanit i ostatní typy dluhopisů. "V tomto smyslu předložíme vládě konkrétní legislativní návrh," potvrdil Běhal.

Tím, že vláda nehodlá jen oprášit již jednou schválený návrh, se upravená norma stane až součástí daňového balíčku, který nezačne platit dříve než v roce 2020. V té době budou mezi investory dluhopisy nejvýš za 74 miliard korun, kterým bude v průměru zbývat deset let do splatnosti.

Stát z nich získá na daních něco přes polovinu toho, co by vybral za celou dobu. Ze zbylých 46 miliard, které už budou stejně jako státní spořicí dluhopisy po splatnosti, investoři nezaplatí žádnou daň z úroků. Například Babiš za desetiletou dobu splatnosti své emise inkasuje 900 milionů korun. Pokud bude nová úprava platit od roku 2020, zaplatí daň 40,5 milionu korun.

Existují však dluhopisy, kterých se to dotkne výrazněji. Společnost Czech Pro­perty Investments, kterou ovládá skupina CPI Property Group realitního magnáta Radovana Vítka, má dvě miliardové emise s úrokem kolem pěti procent a splatností do roku 2042. Investoři budou muset do uvedeného data na daních zaplatit celkem přes 300 milionů korun.

Michael Dobrovolný z poradenské společnosti Smart Office & Companies však upozorňuje na možná rizika, která úprava přinese, například žaloby na stát. "Některé dluhopisy vlastní zahraniční holdingy, požívající mezinárodní ochrany investic," připomněl.

Z podobného důvodu už loni návrh narazil na odpor opozice. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a ministr financí v době masového vydávání korunových dluhopisů Miroslav Kalousek poukazoval na to, že stát nemůže investorům měnit pravidla uprostřed hry.

"Pokud by vláda chtěla zdanit dluhopisy, které už vydány byly, tak bych s tím měl při schvalování problém," zopakoval Kalousek i nyní.

Související