Když Recep Tayyip Erdogan vyhrál červnové prezidentské volby, sliboval Turkům mimo jiné zlepšení tamní ekonomiky. Pouhých pár týdnů poté se však země sesunula do vážné hospodářské krize. Turecká lira spadla vůči americkému dolaru na historická minima, propadly se i ceny akcií na burze. Nejistotu mezi investory vyvolala skutečnost, že Erdogan znovuzvolením získal výrazně posílené pravomoci.

Ve světě se probouzí napětí, aby se turecké ekonomické problémy nepřelily za hranice země. Hlavně v eurozóně jsou stále ještě živé vzpomínky na dluhovou krizi v Řecku před třemi lety.

Nákaza se může do eurozóny rozšířit přes evropské banky, které v Turecku podnikají. Jen Španělsko, Francie, Velká Británie a Itálie tam dohromady mají téměř 160 miliard dolarů. A Evropská centrální banka se podle listu Financial Times obává, že turečtí dlužníci z řad firem i bank budou mít potíže se splácením půjček, jež si nabrali v cizích měnách, například v eurech či dolarech.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kde jsou kořeny nynějších problémů turecké ekonomiky?
  • Jaký dopad může krize mít na české podniky, které v Turecku působí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se