Centrální banka společně s ministerstvem financí připravila návrh novely zákona o ČNB, který by jí jako makroobezřetnostnímu orgánu České republiky svěřil pravomoc stanovovat za určitých okolností horní hranice ukazatelů, které u hypotečních úvěrů stanovují poměr hodnoty nemovitosti a příjmů žadatele k výši úvěru. Jsme si vědomi toho, že návrh vyvolá živou a někdy i emotivní diskusi a že někteří poskytovatelé hypoték proti němu budou vystupovat. Jsme nicméně překvapeni tím, jak zkreslené, či dokonce chybné informace a názory od zkušených bankéřů v diskusi zaznívají. Věříme však tomu, že jde jen o názory jednoho bankéře, respektive o jeho zkušenosti z jedné stavební spořitelny, nikoliv názory celého domácího bankovního sektoru.

Vladimír Staňura, dlouhá léta generální ředitel jedné z největších stavebních spořitelen v České republice a dnes zástupce České bankovní asociace, v Hospodářských novinách v úterý 31. července navodil dojem, že se Česká národní banka poprvé v historii snaží své regulatorní a dohledové pravomoci realizovat formou zákona. Avšak každý bankéř ví, že například kapitálová přiměřenost, požadavky na kapitál, kapitálové poměry či kapitálové rezervy jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a rady. Jde o přímo účinný právní předpis, který je jednoznačně součástí práva České republiky. A určování kapitálových rezerv je upraveno zákonem o bankách, přičemž takovýchto zákonných norem, prostřednictvím kterých ČNB reguluje banky, jiné finanční instituce nebo kapitálový trh, je celá řada.

Za velmi zavádějící považujeme tvrzení, že ČNB může svá doporučení kdykoliv a jakkoliv vymáhat. ČNB musí postupovat dle zákonů a její možnosti při vymáhání doporučení jsou jimi omezené. Vymáhání pravidel je v řadě případů možné zajistit až ex post, tedy po zjištění problému. Pokud však jde o úvěry na bydlení, které jsou dominantní částí úvěrového portfolia našich bank, je nezbytné dopředu stanovit pravidla a jejich prostřednictvím zabránit tomu, aby se z nich v budoucnosti stal systémový problém.

To není žádný hypotetický a nepravděpodobný scénář. I v Evropě jsme jej zažili opakovaně. Koneckonců řada evropských zemí v posledních letech postupuje stejně jako ČNB. S novelou zákona o ČNB přicházíme právě z toho důvodu, že příslušné pravomoci nemáme a považujeme to za významný potenciální zdroj systémového rizika.

Současná doporučení ČNB nejsou právně vymahatelná a v budoucnosti je nemusí dodržovat všichni poskytovatelé hypotečních úvěrů. Je možné, že hypoteční úvěry budou v mnohem větší míře poskytovat nebankovní nebo zahraniční instituce, které buď nejsou předmětem přísné bankovní regulace, nebo na ně ČNB nemá přímé páky. Nastavení pravidel pro činnost všech poskytovatelů hypotečních úvěrů povede k zajištění rovných podmínek na trhu a zabrání nekalé konkurenci mezi nimi.

Když jde většina příjmů na splátky

Z pohledu naší zodpovědnosti za udržování finanční stability považujeme za nejproblematičtější tvrzení, že záměr ČNB stanovit horní hranici poměru dluhu žadatele o hypoteční úvěr vůči příjmu žadatele (DTI) nemá smysl, neboť výše tohoto ukazatele nemá vliv na rizikovost úvěru. Pokud by u našich bankéřů převládlo přesvědčení, že na poměru výše dluhu klienta k jeho příjmu nezáleží, tak bychom bezpochyby měli do budoucna problém finanční stabilitu udržet.

Představitel ČBA dokonce tvrdí, že "nevadí, když bude dluh dvanáctinásobek či patnáctinásobek (ročního) příjmu". Je stěží představitelné, že by banky v jakékoliv zemi poskytovaly takto vysoké úvěry. Byly by vysoce, až extrémně rizikové pro ně i pro dlužníky.

Současné doporučení ČNB, které stanovuje jako horní hranici zadlužení žadatele devítinásobek čistých ročních příjmů, je v tom poměrně benevolentní. V jiných zemích, které tuto regulaci využívají, jsou hranice přísnější. Na Slovensku je základní úroveň limitu DTI nastavena na osmi- až devítinásobek, v Norsku, stejně jako ve Velké Británii na šesti- až sedminásobek a v Irsku pak na čtyř- až pětinásobek. Ze samoregulace Švýcarské bankovní asociace zaměřené primárně na ukazatel hodnotící podíl splátek na čistém příjmu (DSTI) vyplývá při jejích pravidlech pro způsob výpočtu úrokových sazeb dokonce nižší DTI, než stanovuje současné doporučení ČNB.