Severní Koreji Donald Trump nejprve hrozil zničující válkou, pak uspořádal s vůdcem Kim Čong-unem historický "usmiřující" summit. S Íránem postupuje podobně. Stáhl americký podpis pod dohodou o řešení íránského jaderného programu z roku 2015 a prohlásil: "Kamkoliv Írán vkročí, panuje zmatek a smrt." Zároveň oznámil ostré ekonomické sankce proti Íránu, které mají postihnout dokonce i zde působící evropské firmy.

Minulý týden řekl, že je ochoten se bez předběžných podmínek setkat s íránským prezidentem Hasanem Rúháním. Na rozdíl od příznivé reakce Severní Koreje ale Írán nadšení neprojevil a schůzku jednoznačně odmítl. Rúhání nechce jít ve stopách Kim Čong-una. Historický americko-íránský summit − byl by první od změny režimu v Íránu v roce 1979 − nebude.

A ani nemůže. Rúhání není ani oficiální hlavou státu, ani nejvlivnějším představitelem islámské republiky. Tím je ajatolláh Alí Chameneí, duchovní vůdce. V teokratickém systému má hlavní slovo a právo veta v domácí i zahraniční politice. Chameneí zlepšení vztahů s USA dlouhodobě odmítá a setkání s Trumpem by pro něj bylo nepřijatelným ústupkem, zvlášť po americkém anulování jaderné dohody.