Centrální banka zvyšuje sazby, peníze podražují a hned tak podražovat nepřestanou. Proto musíme, samozřejmě velmi neradi, zvyšovat i úroky, které vám naúčtujeme z hypotéky, zní unisono z českých bank. Má to logiku, i když vazba mezi krátkodobou cenou peněz a průměrnou sazbou při mnohaleté fixaci úvěru na bydlení není přímočará a jiné vlivy, například přetahovaná o tržní podíl mezi významnými bankami, náklady na dlouhodobé zdroje nebo významné změny zavedené regulátorem, mohou na čas převážit. Celkový obraz je ale zhruba správný, takže zjednodušující titulky zpravodajských webů, které zvýšení sazeb ČNB včera automaticky dávaly do souvislosti s dražšími hypotékami, nemusíme hned považovat za reklamní sdělení bank.

Všimli jste si ale, že od zvyšování sazeb centrální banky už nikdo nečeká lepší úroky z vkladů? To totiž české banky své klienty dokonale odnaučily. Přitom když na konci minulé dekády sazby svižně klesaly, z českých finančních ústavů se ozýval nářek a skřípění zubů − a úroky z vkladů šly dolů skoro hned. Když se sazby ČNB přimkly k nule, člověk by se nad velkými bankami, kterým jednu dobu hrozilo, že jejich roční zisk klesne pod deset miliard korun, přímo ustrnul. Kdo by po nich mohl chtít za své peníze úrok, vždyť jich mají takový přebytek a ještě jim hrozí záporné sazby.