Státní správa se posledních několik let potýká s problémy, jak dostat peníze ze sdíleného ubytování, poskytovaného především skrze internetovou stránku Airbnb. Spousta lidí, kteří přes tuto platformu pronajímají svůj dům, byt, či jen pokoj, totiž příjmy nedaní. Finanční správě se nedávno podařilo získat o těchto výdělcích data a rozjelo proti sdílenému ubytování zátah.

S tímto fenoménem se ale pojí také další problémy. Mnozí kritici si stěžují, že způsobuje vylidňování center měst či zvyšování nájmů. Londýn, Berlín i další světová velkoměsta se proti tomu brání stanovováním maximálního počtu dnů, po něž je možné byty na internetových stránkách nabízet. Sousedé si zase stěžují, že turisté dělají hluk nebo špatně třídí odpad.



Podle Matěje Koutného, předsedy České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí a šéfa společnosti Blahobyty, je současná regulace dostatečná. Když služby přes Airbnb dělají profesionálové, mají podle něj čas splnit všechny administrativní podmínky a také řešit případné stížnosti sousedů. Tyto služby nabízí i jeho firma.

Problém vidí spíše u drobných pronajímatelů, kteří si na Airbnb pouze příležitostně přivydělávají k zaměstnání. Ti pak podle Koutného často zákonné povinnosti neřeší a pohybují se v šedé zóně. "Padne na ně takové množství povinností a problémů, že chápu, že to radši ani nepřiznají. Ale upřímně – nepřiznávat příjmy z trhu, který je plně digitální a někdo jiný má přesnou evidenci mých příjmů, mi přijde velice hloupé," říká Koutný v rozhovoru pro HN.