Lumír Kozubík je skutečný český selfmademan, jeden z těch, kteří se vynořili ihned po pádu komunismu a vrhli se nadšeně na podnikání, o němž dřív jen snili. Narodil se nedaleko Zlína, celý život však žije na Jihlavsku. Vyučil se původně automechanikem a pak vystudoval střední průmyslovou školu, protože ho vždy zajímaly stroje. Za starého režimu pracoval jako zemědělský technik, teď ale vlastní a řídí rodinnou firmu Sepos, která se vypracovala na předního domácího výrobce dveřních zárubní. A ty, spolu s rozmanitými typy dveří od jiných producentů, prodává po celé republice a na Balkáně.

Za čtvrtstoletí změnil program podniku, přestěhoval ho a rozšířil a k tomu doplnil o rozsáhlou síť obchodů. Nyní zaměstnává více než 200 lidí a roční tržby překračují půl miliardy korun. A vedení rodinné firmy právě předává synovi.

Od dřevotřísky k zárubním

Nejdříve založil dnes šedesátipětiletý Kozubík nevelkou firmu Epso a brzy navázal kontakty s obchodní společností Sepos. Nakonec do ní vstoupil a poté co vyplatil společníky, se v roce 1995 stal jejím majitelem a jednatelem. A tak je tomu dodnes.

Zprvu se zabýval výrobou dřevotřískových kruhových dílců pro obří cívky sestavované italskou firmou a vyvinul k tomu dokonce ojedinělou technologii. O něco později ze zahraničí dovezl velkou formátovací pilu. "Nebyla nijak levná a k tomu, abych ji mohl splácet, jsem musel hledat další aktivity. Začali jsme vyřezávat z dřevotřískových desek nábytkové dílce a vozili je do Německa, což pro tamní odběratele bylo výhodnější než z Česka vozit desky celé. Odřezky zůstávaly zde a jim místo čtyř kamionů stačily k odvozu dílců jen tři. Když však zdejší dřevotříska přestala být kvůli vzestupu cen pro Němce zajímavá, přešli jsme na řezání dřevotřískových plášťů, které se v jiných podnicích, tentokrát už českých, lisují na dveře," vypráví Kozubík.

Současně se firma vždy zabývala obchodem a dodávala zájemcům, developerům, architektům, stavebním firmám i řemeslníkům a jednotlivým lidem, kteří stavějí či rekonstruují své domy a byty, dveře a zárubně od jiných producentů. Nejen českých, ale například i z Belgie, Německa, Polska nebo Slovinska.

Od dveří vchodových přes klasické interiérové až po skleněné či posuvné. Případně speciální − bezpečnostní, protipožární, protihlukové atd. Téměř vždy s bohatým výběrem materiálů a dekorů.

Dveře a zárubně se jen přes internet prodávat nedají. Zákazníci je chtějí opravdu vidět, osahat si je. Musíme mít kamenné obchody.

A protože zárubní na domácím trhu bylo málo a většinou byly dost drahé, začal Sepos v roce 2008 sám s jejich výrobou. Což si vyžádalo investice do moderní výrobní linky a nákup mnoha dalších strojů. Teď ročně firma prodává více než 130 tisíc zárubní a jde přibližně o 30 procent jejího výkonu. Celkem jich zákazníkům dodala více než milion.