Je to věc veliká jako dvě krabičky sirek. Ale ukrývá v sobě osm let vývoje a několik patentů. "Stálo nás to neskutečné peníze, ale je to naše budoucnost. Víme, že jsme dnes o celou generaci před současnou světovou špičkou," říká liberecký podnikatel Josef Suska. V ruce drží senzor pro spřádací textilní stroje, který dovede sledovat kvalitu tkané nitě. Ta běží rychlostí až dva tisíce metrů za minutu a čidlo musí umět měřit její průměr každé tři desetiny milimetru. "Je to hrozný fofr a není jednoduchá úloha změřit každý milimetr třikrát. My umíme určit sílu nitě s odchylkou jedno procento, současné senzory měří plus minus 10 procent," vysvětluje Suska.

České zařízení navíc podle něj odhalí v niti nejen cizí příměs, ale i její barvu a nevypoví službu ani při znečištění optiky.

"Konkurence měří stín, my měříme přímo. Pracujeme s efektem, jako když se díváte skrz hokejovou síť za bránou na buly. Když na buly zaostříte, síť v bráně nevnímáte. Takže nám senzor funguje i s totálně znečištěnou optikou."

Tím výčet předností, jež absolvent technické kybernetiky na ČVUT nadšeně popisuje, nekončí: "Dnes existují košile extrémně příjemné na tělo, jako semiš. To je dáno tím, že nit je správně chlupatá. Pak může být slabší, košile váží méně, spotřebuje se méně bavlny, takže výrobek je levnější. Ale musíte zajistit správnou chlupatost. Jenže změřit chloupky, které z nitě lezou, to neumí on-line nikdo na světě, jen my. Měříme chloupky od průměru 30 mikrometrů v plné rychlosti."

Minulý týden podle něj přišla první objednávka čidel, která půjdou na stroj do reálného provozu. Výrobě takových senzorů vládnou čtyři firmy, všechny ze Švýcarska, a právě mezi nimi Suska se svým společníkem ve firmě Cleartex Petrem Pernerem hledají optimálního odběratele. Technicky už si Švýcaři český výtvor odzkoušeli, teď přijde obchodní jednání.

"To bude nejtěžší, ale věříme, že z nás budou světově uznávaní boháči," žertuje podnikatel.

Muž, který nesměl do fabriky

Novinka dokonale zapadá do Suskova, chtělo by se říci, příkladného podnikatelského příběhu, který se odehrál v dějstvích obchod, výroba, vlastní vývoj. Kariéru začínal za socialismu ve firmě, která vyráběla elektroniku pro textilní stroje. Během roku se vypracoval z vývojáře na technického ředitele a zároveň výrobního náměstka. Vzápětí ale přišla revoluce a změna poměrů. "Když jsem řekl, že povedeme-li to takhle dál, bude brzy konec, ředitel mě vyhodil. Na vrátnici jsem pak visel na prvním místě na seznamu těch, kdo nesmí do fabriky," hrdě vzpomíná Suska.

jarvis_5b61a8a4498ecbdf28ab088a.jpeg
Několik patentů v jednom. Senzor do spřádacího stroje umí kontrolovat kvalitu tkané nitě. Podle Josefa Susky o generaci lépe než současná světová špička.
Foto: Milan Bureš

Psal se rok 1994 a jeho novým působištěm se stal výrobce elektroniky Hokami, firma tří společníků − Čecha, Lichtenštejnce a Švýcara. Ty přesvědčil o přestěhování výroby z Prahy k sobě do hor poblíž Českého Dubu. Z původního tuctu lidí bylo za dva roky 60 zaměstnanců. Jenže když firma začala hodně vydělávat, vznikly mezi majiteli spory. Podnik ovládl společník z Lichtenštejnska a přejmenoval ho podle svého příjmení.